Článek
„Hodnota obsažených drahých kovů byla poměrně malá. Proto jsme čekali na odborné vyčíslení kulturně historické hodnoty. Archeologický ústav ji stanovil na 95 700 korun a nyní jsme na jednání Rady Pardubického kraje mohli odsouhlasit odměnu 10 tisíc korun pro náhodného nálezce,“ informoval ve středu náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek (KDU-ČSL).
Poklad se skládá z 290 artefaktů. Zejména polotovary padělaných mincí a odpadní materiál představují cenný zdroj vědeckých informací.
Hledali ztracenou náušnici, našli přes tisíc let staré předměty z doby vikingů
Odborníci vysoce ocenili skutečnost, že nálezce postupoval po nalezení prvního artefaktu zcela správně, kontaktoval muzeum a tím umožnil profesionální dokumentaci a zhodnocení nálezu.
Tresty za padělání byly kruté
Mezi penězokaze v minulosti patřili jak samotní mincíři z oficiálních mincoven, tak obyčejní měšťané a vesničané, kteří se snažili lehce zbohatnout. Neodradily je ani kruté tresty.
Dopadeným „řezačům“, kteří brousili pravé mince a ze získaného materiálu odlévali nová platidla, kat odřezával nos, uši nebo ruce.
Zákoník císaře Maxmiliána I. z roku 1499 nařizoval trest ohněm, uvaření ve vřelém oleji, smrt škrcením či smýkáním. Král Jiří z Poděbrad stanovil, aby provinilci „ztratili hrdlo“.
Zemský zákoník z roku 1500 určil trest upálení zaživa. Za vlády českého krále Přemysla Otakara II. byl padělateli zabaven veškerý majetek a následně byl usmrcen.