Článek
Způsob uchovávání obilí v podzemních jámách se praktikoval ve střední Evropě již před sedmi tisíci lety. Při posledním pokusu archeologové do vypálené a jílem vymazané jámy v zemi obilí uschovali přesně před rokem. Nyní jámu odkryli a návštěvníci se mohli přesvědčit, že obilí v jámě přestálo rok bez úhony. Jáma má hruškovitý tvar a úzké hrdlo, aby se co nejvíce zabránilo přístupu vlhkosti nebo různých živočichů. Podobné experimenty prováděla v Březně zakladatelka archeoskanzenu Ivana Pleinerová před 30 lety.
Ochutnali i kvas
„Velká výhoda je v tom, že se tak dají zásoby dobře schovat. Ten, kdo vesnici přepadne, obilí nenajde. Druhá výhoda je v tom, že se tak obilí dá skladovat dlouhodobě. Jsou známy záznamy, že v takovéto jámě obilí vydrží 70 let, když se tam nedostane vlhko,“ řekl Michal Hejcman z České zemědělské univerzity. Obilí v jámě takzvaně dýchá a produkuje oxid uhličitý, který vytěsní kyslík a zabraňuje rozvoji různých mikroorganismů.
Na oslavě podzimní rovnodennosti s názvem Kvaš se mohli návštěvníci seznámit také s pravěkým vařením a stravováním.
„Předvádíme lidem také vykuchání, sražení, rozporcování a uvaření úlovku způsobem doby bronzové nebo kamenné, tedy pazourkovými a kamennými noži a bronzovými sekerkami,“ řekla Právu vedoucí Archeoskanzenu Březno Karolína Klinecká. Lidé mohli ochutnat i kvas, tedy starý slovanský nápoj vyrobený kvašením žitného chleba.
Děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové
„Lidé si mohou sami uvařit a ochutnat i různé druhy obilných káv, z čekanky a ze žaludů. Mohou si vyrobit a ochutnat i čerstvý jablečný mošt, vyrobit a upéct placku z chlebového těsta,“ doplnila Klinecká.
Dalším z experimentů prováděným ve skanzenu je pěstování pravěké pšenice, takzvané jednozrnky a dvouzrnky.
„Staré pšenice jsou úplně jiné než ty moderní. Jsou takzvaně pluchaté, dnes se používají maximálně v ekologickém zemědělství. Zajímavé je, že mají mnohem více bílkovin i bez jakéhokoli hnojení a také mnohem více minerálních látek, jsou tak pro výživu mnohem zdravější,“ řekl Právu Hejcman, který pokusy s pšenicí vede.
V archeoskanzenu nyní dokončují mimo jiné stavbu pravěkého domu, letos rozestavěli novou stavbu, slovanskou polozemnici. Kromě akcí pořádaných pro veřejnost skanzen připravuje aktivity pro děti, působí tam například volnočasový klub Kořínek.