Článek
Olomoučtí žalobci žádají od Nejvyššího soudu vyjádření, zda se poslanecká imunita vztahuje i na jednání, která poslanci včetně vašeho klienta vedli mimo Sněmovnu na různých místech v Praze a Brně. Co tomu říkáte?
A proč tato žádost nebyla podána předtím, než se spustila ta neskutečná mašinerie? Paragraf 10 trestního řádu (o vynětí některých osob z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, pozn. red.) není tak složitý. Striktně podle práva a podle trestního řádu tato žádost měla být podána úplně na začátku.
Žalobci uvedli devět míst, na nichž měla různá jednání probíhat, od různých hotelů po Kramářovu vilu...
Oni hovoří o tom, že se vyjednávaly osobní výhody. Přičemž už v červnu byl procesně po řádném poučení vyslechnut ministr financí (tehdy Miroslav Kalousek z TOP 09), který jako jediný akcionář mohl rozhodovat o tom, kdo bude vykonávat jakou funkci a kdo bude jak do funkce jmenován. Za stát je totiž akcionářem ve státních podnicích podle zákona ministerstvo financí.
Ministr jasně řekl, že žádné jednání o trafikách nevedl. Bylo najisto postaveno, že to bylo jeho rozhodnutí a že si z těch tří poslanců volných na trhu práce vybral dva. Tato skutečnost, obsažená ve spise, je výsledkem trestního řízení na rozdíl od diskutabilních operativních úkonů, které ve věci proběhly.
Státní zástupci se dovolávají i mezinárodní Trestněprávní úmluvy o korupci z ledna 1999, která podepsané státy zavazuje stíhat korupční jednání zákonodárců při výkonu funkce.
Co se týká úmluvy o korupci z 27. 1. 1999, i zde je třeba otázku, co je osobní prospěch a co je kolize zájmů, vykládat velmi široce. Při nakládání s mandátem je poslanec veden hlavně svým svědomím, protože on je zástupce lidu.
Bývalý poslanec ODS Petr Tluchoř před olomouckou vazební věznicí
Opět mě to vede k závěru, že je tu snaha vytvořit systém, kdy zákonodárný sbor bude fungovat tak, že na všech jednáních bude přítomen státní zástupce, který upozorní na to, co je politické jednání a co už není. I veřejnost by si měla uvědomit, že touto cestou by se právo ubírat nemělo.
Stále tedy jde o výklad poslanecké imunity a její šíře?
Jistě. Tohle není útok na tři dnes již politicky mrtvé poslance. To je snaha o omezení imunity a posílení výkonné moci, kde jsou úředníci někým jmenováni, zatímco zákonodárce volí voliči. Je to útok na základní pilíře demokracie a lepší průnik moci výkonné do moci zákonodárné.
Žalobci ale míní, že by tato imunita měla být omezena zdmi parlamentní budovy. S tím nesouhlasíte?
Imunita vychází historicky z práva azylu. Nejsvatější místo demokracie je Poslanecká sněmovna. Chápání, co je vymezeno zdmi nebo nezdmi, ovšem také nepovažuji za zdravé.
To by politici nesměli vykonávat ani volební mítinky, kde samozřejmě směřují k tomu, aby mohli dále hlasovat a nakládat se svým mandátem.
Když nemohu postihnout poslance na půdě Sněmovny, mohu ho postihnout na náměstí, kde bude prosazovat určitý program. Takové chápání trestního práva je něco, co je nesmírně nebezpečné a Nejvyšší soud by měl držet svou linii ochrany zákonnosti.
Související téma
Petr Tluchoř před zahájením středočeského sněmu ODS
Mám privátní obavu, že bude vytvářen silný politický a mocenský tlak na Nejvyšší soud, aby napotřetí změnil názor a nechal tuto mašinerii fungovat dál.