Článek
Obézních seniorů za posledních deset let významně přibylo. V ČR je obézních 35 procent starších mužů. To je dvojnásobek, než kolik jich je v Itálii a ve Španělsku, a také více než v zemích západní Evropy (23 procent).
Lépe nevycházejí ani české ženy. Hmotnostně překonávají Švýcarky, Dánky, Italky či Švédky. Také u starších Češek dosahuje procento obézních výše 35 procent, zatímco průměr v západní a severní Evropě je pouhých dvacet procent. Vyplývá to z rozsáhlé studie Filipa Pertolda a Jiřího Šatavy Obezita v ČR, zpracované v IDEA CERGE-EI institutu Národohospodářského ústavu ČR.
Obezita je přitom podle lékařů výrazným zdravotním rizikem zvyšující hrozbu předčasného úmrtí a výskytu civilizačních chorob a podílí se na růstu nákladů na lékařskou péči.
Roli hraje i vzdělání
Výzkumníci potvrdili, že její růst nesouvisí jen s věkem, ale i se vzděláním a profesí. Výraznější je u mužů a žen se základním či středním vzděláním a u lidí, kteří pracovali manuálně. Přibývání na váze naopak není výrazně zaznamenatelné u osob s nejvyšším vzděláním.
„Po odchodu do důchodu, kdy jsem nemusel denně šplhat po žebříku, šla váha nahoru,“ přiznal Právu osmašedesátiletý zedník Pavel. Autoři studie varují, že se hlavně potvrdilo, že tloustnutí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je trendem posledních deseti let.
I s nižším příjmem je ale možné dodržovat zásady zdravé výživy, pohyb je zadarmo, je to o životním stylu a motivaci
Míra obezity žen se základním vzděláním se podle nich v posledním desetiletí zvýšila z 30 na 45 procent. Růst obezity u mužů s nízkým vzděláním do roku 2015 stoupl na 42 procent. U starších lidí s vyšším vzděláním přitom podíl obézních zůstává konstantní, setrvává na 22 procentech tohoto vzorku populace.
Podle docenta Ladislava Horáka z Vysoké školy zdravotnické se starší lidé méně pohybují a také je otázkou, jaké je složení jejich stravy. Ve stáří se projevují i stravovací zlozvyky z mládí a svou roli hraje u mužů i žen úbytek hormonů.
S nízkým vzděláním nezřídka souvisejí nižší důchody, jejich příjemci musí šetřit, tedy například vybírat i levnější potraviny, které nejsou ani nejzdravější, potvrzují ekonomičtí analytici. „I s nižším příjmem je ale možné dodržovat zásady zdravé výživy, pohyb je zadarmo, je to o životním stylu a motivaci,“ upozorňuje Horák.
Lidé s vyšším vzděláním i po oficiálním odchodu do penze podle sociologů častěji dál vykonávají různé funkce, udržují sociální kontakty, což je nutí více dbát na vzhled a kondici a věnovat větší pozornost složení jídelníčku, a doceňují i význam pohybu pro udržení zdraví. Vyšší důchod podmíněný dosaženým vzděláním současně umožňuje věnovat se více aktivním koníčkům, sportu, výletům.
