Obézních dětí v Česku dramaticky přibylo

„Obezita u dětí se v posledních letech zpomalovala, kolem let 2016 a 2017 se meziroční nárůst zastavil. Bohužel tento trend covidová doba výrazně změnila,“ uvedl pediatr a obezitolog Jan Boženský z nemocnice Ostrava-Vítkovice.

„Zatímco v roce 1991 jsme měli v Česku tři procenta obézních dětí, v roce 2021 to bylo více než 16 procent. Nárůst je skutečně dramatický a nese s sebou další komplikace,“ řekl Boženský.

Největší navýšení lékaři pozorují ve věkové kategorii mezi jedenáctým a třináctým rokem života. Právě tyto děti covidová opatření nejcitelněji zasáhla. „Toto byly děti, které strávily celou dobu na distanční výuce, byly doma. Odnesly to nejvíce“ uvedl pediatr.

Podle diabetologa z IKEMu Martina Haluzíka se na vzrůstu obezity u dětí nejvíce podepsalo omezení fyzické aktivity. „Některé děti u online vyučování ani neseděly, jen ležely. Úplně se jim změnily zásadní návyky. Platí to i u dospělých. Někdo chodil alespoň pěšky do práce, ale za covidu přestal chodit úplně,“ řekl Haluzík.

Jeho slova potvrzuje i Jan Hlaváček, který byl podle svých slov obézní od narození. Rapidně se mu ale zvýšila hmotnost až po třicátém roce. „Poté jsem dostal silný zánět slinivky a žlučníku a zhubl jsem, ale nabírat jsem začal v době covidu. Jako astmatik jsem v roušce nemohl dýchat, tak jsem vůbec nechodil ven a neměl jsem žádnou pohybovou aktivitu. ‚Dojedl‘ jsem se na 170 kilo,“ řekl muž, který je nyní v péči odborníků diabetologického centra IKEM, kde se mu podařilo již čtrnáct kilo shodit.

Za dětskou obezitu může nejen nízká až žádná pohybová aktivita, ale také stravovací návyky. „Děti pijí nejčastěji slazené nápoje. Dvoulitrová lahev tohoto pití se přitom rovná snězení jedenácti rohlíků,“ řekl Boženský. Podle něj si děti zvykly pít také energetické nápoje v plechovkách.

„Měli jsme tu desetiletou dívku se zánětem žlučníku a slinivky, která pila dvacet takových plechovek denně. Vidíme děti s těžkým metabolickým syndromem, které mají orgány obalené tukem. Ty budou za dvacet let, ve svých třiceti, mít opravdu vážné zdravotní problémy,“ uvedl Boženský.

A ačkoliv za covidu byly například fastfoodové řetězce, kde si děti kupují nezdravá jídla, zavřené, neznamená to podle něj, že by si s domácí stravou polepšily. „Se začátkem covidu jsme zaznamenali zvýšený počet alimentárních střevních zánětů. Kvůli tomu, že si lidé začali vařit doma a špatně. Nedodržovali hygienické předpisy,“ řekl lékař.

Novinkou na poli léčby obezity jsou podle Haluzíka léky, které přímo ovlivňují tvorbu hormonu, který se po jídle tvoří ve střevech. Injekční léčba, která stimuluje hormon s názvem GLP-1 vyvolává pocit sytosti a tlumí pocit hladu. „Navíc mění chuťové preference a dá se říct, že se lidé po této léčbě stravují zdravěji,“ řekl Haluzík.

Pro české pacienty zatím existuje lék, který není hrazený z veřejného zdravotního pojištění. „Měsíční léčba stojí přibližně 2500 korun, pokud pacient bere vyšší dávky. Některým stačí i nižší,“ přiblížil lékař. Ještě letos by podle něj měl být dostupný lék z USA na stejném principu, který bude ale dražší.

Podle dětské psycholožky Ivy Málkové, která se obezitě u dětí věnuje, má ale léčba dětí větší úskalí než u dospělých. „Je to zejména dáno stavem pediatrie, dětských lékařů je nedostatek. Většinou hned posílají obézní dítě k endokrinologovi, jenže endokrinologický problém je na vině jen málokdy. Potom lékař předepíše lázně, které sice dobře fungují, ale když se pak dítě vrátí do běžného života, tak zase začne se špatnými návyky. Je to začarovaný kruh,“ míní Málková. „Bez dodržování režimových opatření, tedy úpravy životního stylu a stravovacích návyků, žádná léčba obezity nefunguje,“ upozornil Haluzík.