Článek
Do připomínkového řízení poslalo ministerstvo návrh na vytvoření účtu, na který by šly všechny peníze zajištěné u pachatelů, výnosy z peněžitých trestů i z prodeje pachatelova majetku. Z tohoto fondu by oběti měly odškodnění získat.
Zatímco dnes mají nárok na pomoc od státu na překlenutí tíživé situace formou jednorázové sociální dávky až do 600 tisíc korun pouze oběti některých násilných trestných činů, ostatní mají smůlu. Nedostanou nic ani v případě, že byl zajištěn majetek pachatele.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Nepodaří-li se zjistit původní majitel věci, kterému by mohla být vydána, pak propadá státu.
„Stávající právní úprava není dostačující, neboť dostatečně neumožňuje poškozeným s majetkovým nárokem dosáhnout jeho uspokojení, byť je v daném trestním řízení odčerpán majetek, který by k tomuto účelu mohl sloužit,“ zdůvodňuje ministerstvo svůj návrh.
Připouští, že poškozený často nedostane nic s odůvodněním, že pachatel vlastně nic nemá. A to i tehdy, kdy všichni kolem vědí, že si žije na vysoké noze, ale oficiálně jde o majetek patřící jeho manželce, dětem či rodičům.
Soudy se brání
Poškození mají možnost se domáhat náhrady škody již v trestním řízení. Soud je ale ve složitých případech v zájmu rychlého rozhodnutí trestní věci často odkazuje na civilní soud. Podle ministerstva se však civilní řízení protahují a vzniká prostor, ve kterém se pachatelům daří majetek prodat nebo převést na někoho jiného. Pak zbudou poškozenému oči pro pláč.
Kdo by fond spravoval? Tvůrci návrhu zvažují, že by to byly soudy nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ty by to ale příliš zatížilo. Musely by totiž prodávat zajištěný majetek a na to nejsou zařízeny ani na to nemají lidi.
To Právu potvrdil předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Varuji před tím, aby to zatížilo administrativu soudů, která je již nyní dost přetížená,“ řekl. Fond ale označil za dobrý nápad. Rozhodovací práce soudů – pokud by tedy nemusely spravovat zajištěný majetek – se nijak nedotkne.
„Jakmile by to zatížilo odborný aparát soudů, tak to dopadne na rozpočet ministerstva, které by muselo ty lidi dodat. Kalkulaci proto musí velmi pečlivě posoudit ministerstvo,“ dodal. Úřad Válkové se proto kloní k tomu, aby o fond pečoval jeho odbor odškodňování.
Stát by přišel ročně až o 80 miliónů korun
Posílení by ale spolklo milióny na mzdy i na vedení účtu a spojených rejstříků. „Uvedené náklady není ministerstvo schopno pokrýt v rámci své rozpočtové kapitoly,“ upozornil úřad, podle kterého by agenda vzrostla o 700 případů měsíčně.
Stát by tak měl s novým fondem nejen výdaje, ale přišel by zároveň i o peníze, které mu nyní z odčerpaného majetku plynou – odhadem 30 až 80 miliónů ročně. Někteří státní zástupci jsou k návrhu skeptičtí.
Již nyní se prý nedaří majetek zajišťovat, a tak se může stát, že účet bude spíše prázdný, než aby pomohl poškozeným. Považují proto návrh za populismus. V letech 2011 až 2013 byl v trestním řízení odčerpán majetek ve výši 775 miliónů. Rozhodnutím soudu propadl nebo byl zabrán majetek za 49,6 miliónu.
Vymahatelnost uložených peněžitých trestů je malá. Soudy vymohou jen necelou třetinu. Dalším zdrojem peněz fondu má být i prodej hmotného majetku. Nemovitosti propadají či jsou zabrány podle ministerstva jen ojediněle.