Oběti stalkingu zákon často neochrání, ministerstvo změnu nechystá

Podle kritiků tato podmínka brání tomu, aby byli potrestáni pachatelé, kteří umí své oběti zničit život, aniž by ji přímo ohrozili na životě. Ke zvážení změn vyzývá i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Jako příklad mohu uvést stalking manželů, které žena pronásledovala déle než rok. Posílala jim e-maily, SMS, i do zaměstnání, byly to tisíce zpráv, probíhalo to i na sociálních sítích. Policie to vyhodnotila tak, že se nejedná o trestný čin, protože takové jednání nemohlo způsobit obavu o život a zdraví, jednalo se tak jen o přestupek proti občanskému soužití,“ popsala Tereza Otavová, právnička a zakladatelka projektu Věřím ti pomáhajícího obětem domácího a sexualizovaného násilí.

Věci se podle ní daly do pohybu až tehdy, když dotyčná začala rodině vyhrožovat zabitím.

„Sama jsem obětí stalkingu. Soused si kromě jiného nainstaloval kamery ke vchodu, na své auto, sledoval mě online přes telefon. Policisté mi řekli, že to ve mně nemůže vzbuzovat obavu o život,“ dodala Otavová.

„Od zavedení trestného činu nebezpečného pronásledování, tedy stalkingu, do našeho trestního zákoníku letos uběhlo čtrnáct let. Myslím, že nastal čas zhodnotit, nakolik je vymezení tohoto trestného činu účinné z hlediska ochrany všech obětí,“ řekla Šimáčková Laurenčíková. „Podmínka, aby oběť pociťovala důvodnou obavu o svůj život či zdraví, může být značně omezující,“ dodala zmocněnkyně.

„Pokud je stalker jen trochu chytřejší, nebude vyhrožovat usmrcením, ale bude člověka soustavně deptat. V ten moment je to nepostižitelné,“ popsala Otavová. Jako směšně nízký označuje současný trest odnětí svobody až na jeden rok, přimlouvala by se za horní hranici až pět let, aby měl soudce možnost ukládat přísnější tresty.

Dnes může být stalker potrestán odnětím svobody až na tři roky, ovšem jen když se dopustí pronásledování dítěte, těhotné ženy, se zbraní nebo ve skupině osob.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje v novele trestního zákoníku přidat k přísněji trestaným skutkům ještě pronásledování kvůli předsudečné nenávisti, tedy například kvůli sexuální orientaci, politickému přesvědčení či rase oběti.

„V jiných ohledech se návrh trestným činem nebezpečného pronásledování nezabývá,“ uvedl mluvčí rezortu spravedlnosti Vladimír Řepka. Podle něj ministerstvo nevnímá poptávku po celkovém zvýšení sazeb za tento trestný čin.

Nejedná se přitom o okrajovou záležitost, například letos v červenci registrovala policie 252 případů nebezpečného pronásledování, o rok dříve to bylo ve stejný měsíc 206 případů, před dvěma lety 194.

„Problémem je také to, že oběti nebezpečného pronásledování nejsou dle aktuální právní úpravy považovány automaticky za zvlášť zranitelné oběti. Nedostávají tedy stejnou úroveň ochrany jako například oběti znásilnění či týrání osoby žijící ve společném obydlí,“ přiblížila Šimáčková Laurenčíková.

I proto by podle ní bylo vhodné vyhodnotit, zda je současná podoba zákona účinná. „Příležitostí pro to bude připravovaná transpozice evropské směrnice o násilí na ženách a domácím násilí, na které společně s ministerstvem začínáme pracovat,“ uzavřela zmocněnkyně pro lidská práva.