Článek
„Není větší oběti, kterou kdokoli může přinést, než položit vlastní život,“ řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Podle něho je na místě poměřovat odvahu obětí Pražského povstání, které bojovaly proti totalitě, „s jevy, které nás dnes obklopují: s chytračením, sobectvím, demagogií a populismem“.
Kubera vyjádřil naději, že „se už nikdy za svobodu slova před vinohradskou budovou Českého rozhlasu nebude prolévat krev“.
Pražané spontánně vyslyšeli 5. května 1945 vysílání rozhlasu, které zaznělo ve 12 hodin 33 minut, ono „Voláme všechny Čechy“ a Praha povstala.
Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se v Praze bojovalo, ačkoli Berlín padl a Evropa slavila konec války. Obyčejní téměř nevyzbrojení lidé si museli uvědomovat, jakému čelí nebezpečí. „Přesto nečekali na svobodu z rukou jiného, chtěli si ji vzít sami a vrátit tak národu čest a hrdost. Mnoho z nich své rozhodnutí zaplatilo životem a tím i naši dnešní svobodu,“ řekl Hřib.
Praha na padlé nezapomene a nedopustí zneužívání jejich památky k dnešním politickým střetům. „Jejich oběť nás zavazuje k tomu, abychom se nesmířili s totalitou, autoritářstvím nebo útiskem páchaným ve jménu čehokoli,“ uvedl Hřib. V květnových dnech roku 1945 okupanti masakry nevinných ukázali „pravou podstatu režimu, kterému tak věrně a až do samotného konce někteří vojáci sloužili,“ doplnil primátor.
Ani podle ředitele rozhlasu Reného Zavorala nelze na oběti povstání zapomínat, ačkoli od něj uplynulo už 74 let. Kultuře zapomnění podléhat nesmíme, padlí v povstání pomáhají zorientovat se v dnešním světě, v němž se ideály relativizují. „O co se teď vede zápas? O naše duše, o budoucnost našich dětí, o hodnoty západní civilizace,“ uvedl Zavoral.
Věnce k rozhlasu položil vedle řečníků mezi jinými také místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Za účastníky povstání vzpomínal na pohnuté dny Emil Šneberg z Českého svazu bojovníků za svobodu. Povstání se účastnil ve Vokovicích, postěžoval si, že líčení některých událostí dnešními historiky neodpovídá skutečnosti, kterou zažil.
Týká se to například nepoškozeného ruzyňského letiště i s několika letouny či událostí na Bořislavce. Šneberg připomněl, že určitým signálem bylo 5. května už ranní vysílání rozhlasu, který časové znamení 6 hodin ohlásil česky a nikoli německy.