Oběť šikany z Hodonína se učí z domova, škole se vyhýbá

Jak Novinky nyní zjistily, dívka přešla na individuální výuku ve škole a spolu s matkou se chystá přestěhovat do jiného města. Podstupuje také řadu terapií.

„Dcera chodí do sedmé třídy, docházejí za ní doučovatelé a učí se i on-line. Do školy půjde jen na přezkoušení,“ potvrdila pro Novinky její matka.

Sama pracuje se starými lidmi jako asistentka sociální péče. „Jsme samy dvě a mě teď hlavně zajímá, abychom se z toho všeho dostaly a hlavně aby byla dcera v pořádku,“ podotkla. Podrobnosti kvůli ochraně své rodiny sdělovat nechce.

Dívka podle ní čelila šikaně dlouhodobě. „Bylo to nejméně poslední rok a půl,“ řekla. Incident zaznamenaný ve videu byl jejím vyvrcholením. Odehrál se začátkem února nedaleko nákupního centra, kam dívku i s její kamarádkou zatáhla početnější skupina dětí.

Napadání a urážení trvalo zhruba dvě hodiny. Nejagresivnější dívka chodí do jiné základní školy.

„Dvě holky ostatní naváděly, jedna natáčela a tři mě bily. Nikdo se mě nezastal,“ popsala dříve Novinkám sama dívka. Prý ani na toaletě ve škole neměla klid.

Věc vyšetřuje hodonínská policie pro podezření z trestných činů vydírání, výtržnictví a ublížení na zdraví ve stadiu pokusu.

Rodině přitom pomáhá organizace In Iustitia, která se zaměřuje na oběti předsudečného násilí. Poskytuje jí právní i terapeutické služby. „Cílem je, aby naši klienti byli schopní se s následky trestného činu vypořádat,“ popsala obecně právnička z této organizace Klára Kalibová.

S rodinou postižené dívky je v kontaktu. „Škola se snaží tu situaci vyřešit a předložila několik variant, ale stejně jako ostatní školy v České republice naráží na zákonné limity, které nedostatečně chrání oběti trestných činů a děti, jejichž psychický stav se rapidně zhorší,“ sdělila.

Konkrétně kritizuje to, že oběti šikany nebo jiných trestných činů, které se stanou ve škole, sice mohou studovat dálkově, ale stejně se musí v rámci individuálního plánu vrátit do školy na přezkoušení. Mohou tak na chodbách škol opět potkat tváří v tvář spolužáky, kteří je často dlouhodobě trýznili. „Legislativa není dostatečná,“ řekla.

Kalibová také upozornila na to, že vyučujícím chybí „kuchařka“, podle které by věděli, jak pomoci dětem, které se staly obětmi nebo svědky takového zločinu. Chybí v ní návod, jak školy konkrétně těmto dětem můžou pomoct.

„Ministerstvo školství má metodiku k šikaně, ale končí spácháním trestného činu. Už tam není řešeno, co potom. Jak se to dítě projevuje pak a co v situaci, když do školy přijde policie a chce to dítě vyslýchat tam,“ popsala.

Učitelé podle ní potřebují vědět, že pokud dítě vyslýchá policie bezprostředně po činu, potřebuje bezpečnou osobu a zmocněnce, který bude hájit jeho práva.

„V metodice ministerstva je poučení, že se má volat OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí – pozn. red.), ale OSPOD není zmocněnec dítěte a nemůže to dítě zastupovat,“ podotkla.

Ročně se přitom podle ní stane oběťmi trestných činů 5,5 tisíce dětí. Ve věku od 6 do 18 let, tedy během školní docházky, jde každý rok o zhruba o 4,5 tisíce dětí. „To je obrovské číslo a je z něj jasné, že každá škola u nás má mezi svými žáky možná i desítky obětí trestný činů a ten systém není správně nastavený,“ uzavřela. Změna zákona je tak podle ní namístě.