Článek
To žena napadla u Ústavního soudu s připomínkou, že výši náhrady za nemajetkovou újmu žádná ze stran nezpochybnila a odvolací soud ji přesto změnil. Možnost přezkumu ÚS nezpochybnil, nicméně poukázal na fakt, že pro ženu byl rozsudek překvapivý.
„Stěžovatelka se o odlišném náhledu odvolacího soudu na výši náhrady nemajetkové újmy dozvěděla až z odvolacího rozsudku, kterým krajský soud současně zpřísnil trest uložený obžalovanému,“ konstatoval ÚS a pozastavil se nad tím, že otázka přiměřenosti výše náhrady nemajetkové újmy nebyla u krajského soudu vůbec zmíněna a dle průběhu řízení se ani nedalo předpokládat, že bude otázka diskutována.
„Na základě průběhu celého řízení tedy stěžovatelka nemohla předvídat, že dojde k výraznému snížení přiznané náhrady její nemajetkové újmy,“ konstatoval senát v čele se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem.
Ústavní soud: Oběti diskriminace nemají platit za to, že se soudily
Žena tak nemohla v rámci řízení přizpůsobit svou procesní strategii ani efektivně realizovat svá práva vzniklá z titulu postavení zvlášť zranitelné oběti trestného činu.
ÚS upozornil, že právní postavení poškozených se v poslední době zásadně změnilo a nelze je „považovat pouze za jakýsi doplňkový subjekt trestního řízení“, případně pramen důkazů.
Pokud by tedy soudy svévolně a na základě libovůle upravovaly nároky na náhradu nemajetkové újmy, může ÚS zasáhnout.
„V dalším řízení odvolací soud znovu rozhodne o výši náhrady nemajetkové újmy stěžovatelce a svůj závěr náležitě a důkladně odůvodní, zejména pokud se odchýlí od výše přiznané okresním soudem,“ uzavřel ÚS.
I recidivista se může napravit, záruku je schopna poskytnout i školka, zastal se muže Ústavní soud
