Článek
„Oběd je motivace, proč jít do školy. Tak to vnímají i rodiče. Absence se výrazně snížily a zvýšila se i šance na školní úspěch. Nástup toho zlepšení je veliký,“ popsal jeden z faktorů Kuzebauch.
Jenže v celé škole o zhruba 420 žácích na stravenky zdarma dosáhlo jen pět dětí. „Dotační projekt Karlovarského kraje je dost náročný na to, aby rodiče uspěli. Tipuji, že máme dalších patnáct až dvacet dětí, které by to potřebovaly,“ uvedl.
Podle něj má pozitivní vliv na žáky i společně strávený volný čas při obědě ve škole.
Chudí a bohatí. Přijímačky ukázaly rozdíly
„Když děti přicházejí do první třídy nebo se přistěhují, cítí, že nejsou součástí toho obědového klubu, protože u oběda vznikají úplně jiné vazby,“ popsal. „Všiml jsem si, že třídní kolektivy, které fungují, spolu chodí na obědy až do deváté třídy. Ale v kolektivech, kde byly dlouhodobé problémy, nějaká šikana, z toho vždy chodí na oběd jen málo lidí.“
Na obědy zdarma u něj ve škole dosáhly především dívky, které se nijak nápadně neprojevovaly, ale zato bývaly terčem „slovní ostrakizace“. To vše podle Kuzebaucha díky společným obědům odpadlo a kolektivy a celkové klima se posílily. Ostatně to, jak se příznivé klima ve třídě podepisuje na lepších výsledcích, popisuje i Česká školní inspekce.
Podpořte 180 až 300 tisíc dětí
Ovšem podle Kuzebaucha je nezanedbatelný i nutriční přínos. „Nemusí to sice být pro ty děti jediné jídlo dne, ale je to pro ně pravidelná strava a třeba jediné zdravé jídlo,“ uvedl. Pominout nelze ani fakt, že s prázdným žaludkem se snižují i mentální schopnosti dětí.
Podle PAQ Research je význam podpory obědů pro chudší děti prokázaný v mezinárodních výzkumech, zvyšují výsledky chudých, ale i spolužáků. Americké zdroje ukazují, že zlepšení bylo patrné zejména v matematice. V Jižní Koreji pak pozorovatelé zmapovali, že díky obědům zdarma se snížil počet potyček v základních školách o třetinu.
Podle studie mají ve Skandinávii nebo na Slovensku obědy zdarma všechny děti. V Portugalsku je podpora vázána na sociální dávky, a touto cestou by se mělo vydat i Česko.
„Stát by mohl podpořit děti, jejichž rodiče čerpají příspěvek na živobytí nebo přídavek na dítě. Takové řešení nemusí být složité ani drahé. Reálné náklady vycházejí na 700 milionů korun až miliardu. Bavíme se o 0,35 až 0,55 procenta rozpočtu regionálního školství,“ vypočítali autoři. Podpořit by se tak mohlo 180 až 300 tisíc dětí.
Nyní je systém roztříštěn mezi programy ministerstva školství, resortu práce a sociálních věcí či kraje a obce. Školství loni poslalo na obědy 100 milionů a podpořilo tak na 15 250 dětí. Letos vyčlenilo 60 milionů.
Ministerstvo připravilo v projektu Obědy do škol pro uplynulý a příští školní rok 300 milionů. „V současné době nelze vyčíslit, jaká částka byla vyčerpána za školní rok 2023/2024, protože výdaje za 2. pololetí budou předkládány až letos v září. Známe zatím čerpanou částku za 1. pololetí školního roku, která dosahuje 27 milionů. Předpokládáme nárust výdajů za 2. pololetí, neboť některé kraje rozšířily cílovou skupinu,“ napsal Novinkám šéf oddělní komunikace resortu Jakub Augusta.