Oběd v restauraci? Zapomeňte. Reálně hrozí, že všechno bude zavřené do konce roku

Dušek zopakoval, že pokud by se podařilo o čtvrtinu snížit základní reprodukci nově diagnostikovaných případů, mohli bychom se podle modelu v prosinci dostat na 52 000 nových případů a celkem 542 000 nakažených. Toto „rychlé brzdění epidemie” je podle něj podmíněno omezením kontaktů a dodržováním veškerých opatření.

„Podle toho, jak vypadají ta současná čísla, realita vypadá takto,” ukázal další graf (ten níže) s tím, že nynější stav odpovídá „pomalému brzdění”, jehož výsledkem může v listopadu přibýt 353 000 a v prosinci ještě 288 000 případů. Celkem bychom tak na konci roku měli mít celkem přes milion případů.

„Takhle se situace bude vyvíjet, když se k ní budeme chovat, jak se chováme teď,” upozornil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) s tím, že vývoj by mohl být i horší.

„Můžeme snížit kontakty, můžeme zvýšit procento home office,” dodal s tím, že pokud se lidé začnou chovat zodpovědně, lze se přiblížit prvnímu modelu.

Jinak podle obou hrozí, že se s epidemií budeme vypořádávat velmi pomalu. „Je to naléhavý apel, ve chvíli, kdy to neuděláme, potom se budeme bavit o scénářích, které tady nechci ani moc rozebírat,” uvedl ministr. Tak se se špatnými čísly dostáváme až na konec letošního roku.

„Nepočítejme, že další dva nebo tři týdny se něco zásadně změní. Počítejme s tím, že to zhruba po třech týdnech budeme připraveni strukturovaně měnit, když se budeme chovat zodpovědně,” uvedl ministr s poukazem na Duškem prezentované predikce.

Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček  (ČSSD) přitom před několika dny hovořil o tom, že opatrné rozvolňování může začít až v době, kdy u nás bude počet nově pozitivně testovaných narůstat denně po stovkách až nízkých tisících. To nynější vývoj ani z něj vycházející model „pomalého brzdění” neslibuje. To už jsme pak zase na konci tohoto roku.

„Relativní pozitivita záchytu je stále vysoká,” upozornil Dušek s tím, že mezi jednotlivými regiony panují značné rozdíly. Zatímco v Praze je možné pozorovat pokles, jinde panuje stagnace či mírný růst.

„Praha vykazuje jeden z nejvyšších poklesů mobility a počtu kontaktů mezi lidmi z regionů ČR (až o 60 procent),” uvádí Duškova prezentace.

Jedním z nejčastějších ohnisek šíření jsou nyní sociální a zdravotně-sociální zařízení.