Článek
Prezidentova důvěryhodnost poklesla od dubna o devět procentních bodů a zastavila se na úrovni 59 procent podpory. Podle průzkumu agentury STEM se důvěra v Klause dokonce propadla na 47 procent. [celá zpráva]
Dosud neochvějnou pozici v důvěryhodnosti prezidenta tak nabourala obecní zastupitelstva, jimž věří 61 procent respondentů průzkumu. Žádná další instituce se už podporou nadpoloviční většiny občanů pyšnit nemůže.
| Vývoj důvěryhodnosti ústavních institucí (v procentech) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Květen/10 | Září/10 | Prosinec/10 | Březen/11 | Květen/11 | |
| Obecní zastupitelstva | 56 | 58 | 57 | 61 | 61 |
| Prezident | 67 | 72 | 70 | 67 | 59 |
| Krajská zastupitelstva | 39 | 43 | 42 | 45 | 44 |
| Senát | 21 | 25 | 25 | 26 | 24 |
| Vláda | 64 | 42 | 33 | 29 | 22 |
| Sněmovna | 18 | 30 | 25 | 24 | 18 |
Slušně si ještě vedou krajská zastupitelstva, důvěra v ně mírně vzrostla na 44 procent. Senátu pak věří o něco méně než čtvrtina lidí, vládě 22 procent a vůbec nejhůře skončila Sněmovna s 18 procenty kladných hodnocení.
Největší meziroční propad v důvěře zřejmě zažívá stále vláda. Úřednický kabinet Jana Fischera se totiž těšil mimořádné přízni, její premiér dokonce překonával rekordy v měření důvěryhodnosti a popularity. Nástup vlády Petra Nečase (ODS) po květnových volbách znamenal rychlý propad důvěry.