Článek
Krajský soud v Plzni minulý týden žalobu ministerstva definitivně zamítl. Podle něj se obec neprovinila natolik, aby musela odškodné platit ze své kapsy.
„Neshledali jsme ze strany obce potřebnou míru zavinění proto, aby vůči ní mohlo ministerstvo uplatnit regresní nárok. Bylo by to příliš tvrdé,“ uvedla soudkyně Jana Šímová. Místostarostka Druztové Lucie Moravcové verdikt uvítala. „Ulevilo se mi, že už nemusím nikam běhat a pořád dokola vysvětlovat, že jsme nic špatného neudělali,“ řekla.
Obec postupovala ve veřejném zájmu, aby chataři mohli ke svým nemovitostem
Upozornila na to, že soudní spor s ministerstvem se táhl několik let a v prvním kole obec prohrála. „Loni v prosinci nám plzeňský okresní soud uložil povinnost ministerstvu požadovanou částku zaplatit. Odvolali jsme se a krajský soud nyní rozhodl v náš prospěch,“ dodala Moravcová.
Stížnosti neřešil
Vše začalo v roce 2000, kdy Šulc pozemek získaný v dědictví po zemřelé matce zahradil plotem a desítkám chatařů tím znemožnil dostat se ke svým nemovitostem. Tehdy byl starostou a jako zástupce obce odmítal stížnosti chatařů řešit. Ti pak jako nouzové řešení zvolili cestu přes louku.
Obec už pod novým vedením začala věc řešit v roce 2007, kdy vydala rozhodnutí, že se jedná o neoprávněnou překážku na veřejně přístupné účelové komunikaci. Šulce proto vyzvala, aby plot odstranil. To neudělal, a tak ho obec nechala zbourat v rámci exekučního řízení.
O dva roky později Krajský soud v Plzni na základě Šulcovy žaloby vydal rozsudek, podle něhož rozhodnutí obecního úřadu bylo nezákonné. Zdůvodnil to tím, že obec dostatečně nezkoumala, zda se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace.
„V době, kdy jsme rozhodnutí o odstranění plotu vydali, nebyly k dispozici žádné judikáty, které by stanovily nebo upravovaly postup při prokazování existence veřejně přístupných účelových komunikací na soukromých pozemcích,“ vysvětlila místostarostka.
„Že se jedná o účelovou komunikaci, neměly v době našeho rozhodování pochybnosti ministerstvo dopravy, krajský úřad, policie, ani kancelář veřejného ochránce práv, se kterým jsme naše kroky konzultovali a řídili se jeho pokyny a doporučeními,“ uvedla.
Podle ní tak není možné obci přičítat pochybení. „Pakliže jsme postupovali v souladu s tehdejšími pokyny a právními názory, nemůžeme být nyní sankcionováni za pochybení, která nebyla v této době předvídatelná ani fundovanějšími odborníky,“ prohlásila Moravcová.
Upozornila na to, že obec postupovala ve veřejném zájmu, aby chataři mohli ke svým nemovitostem. To, že měla obec pravdu v otázce existence veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku Jiřího Šulce, potvrdil v roce 2016 Nejvyšší správní soud. Na základě jeho rozsudku vydal Městský úřad v Kralovicích rozhodnutí o tom, že Šulc musí plot, který tam už zase postavil, odstranit.
„Jedná o nepovolenou překážku. Rozhodnutí zatím není pravomocné, na základě odvolání jej nyní přezkoumává krajský úřad,“ uvedl vedoucí odboru výstavby kralovické radnice Jiří Tišer.