Obec platila pohřeb, stát poplatky, ale dědil věřitel

Starostka Řisut na Kladensku Jitka Ryšavá nevěřila vlastním očím, když zjistila, že obec ani stát nedostanou z dražby pozůstalosti jejich občana J. Č. ani korunu. Přitom mu obec vypravila sociální pohřeb, protože neměl žádné příbuzné, a stát zaplatil veškeré poplatky s dražbou a vyřízením pozůstalosti.

Celou částku z dražby domu, který v dědictví přešel na stát, získal Milan Pošmourný. Od toho si J. Č. půjčil 175 tisíc korun v květnu roku 2013 a dal mu zástavní právo na svůj dům. V lednu 2014 ale J. Č. zemřel a jeho dům byl vydražen za 340 tisíc korun.

„Celým výtěžkem se uhradila část zajištěné pohledávky Milana Pošmourného z titulu smlouvy o půjčce,“ píše ve svém rozhodnutí notářka Zdeňka Vyhnalová z pozice soudní komisařky.

Pošmourný chtěl přitom o dalších 130 tisíc korun víc. Kvůli obřím smluvním pokutám a poplatkům se dlužná částka vyšplhala na 471 tisíc korun.

Podle odborníka na půjčky Petra Němce jsou podobné věřitelské smlouvy na hranici dobrých mravů.

„Dnešní ‚lichváři‘ vás nenachytají na vysokých úrocích, ale na kombinaci různých pokut, zástavním právu a následně na různých notářských či exekučních zápisech s doložkou přímé vykonatelnosti,“ řekl Právu Němec.

Pošmourný nechtěl okolnosti půjčky komentovat. „Můj klient se nebude k tomuto případu vůbec vyjadřovat,“ sdělil jeho advokát. Starostce rozhodnutí podle jejích slov nedalo spát.

„Pohledávky by měly vůči státu a obci přednost před nebankovním poskytovatelem půjček. Nejde jen o naši obec, ale také o ostatní náklady – notář, soudní znalci, likvidační správce – jsou hrazeny soudem, tedy z peněz státu,“ řekla starostka. Celkově náklady státu a obce činily 52 tisíc korun.

Z toho pohřeb stál 11,5 tisíce. Náklady na sociální pohřeb běžně obcím proplácí ministerstvo pro místní rozvoj, s výjimkou situace, kdy po zemřelém zůstane nějaké dědictví. Obec proto neuspěla ani na ministerstvu.

Obrátila se proto na Sdružení místních samospráv (SMS ČR). To ale potvrdilo, že soudní komisařka konala podle zákona. V zákoně je podle sdružení díra a chce iniciovat jeho změnu.

„Mohlo by dojít k úpravě zákona po vzoru občanského soud­ního řádu, podle kterého stojí pohledávky za státem vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí na prvním místě,“ napsala právní poradna ČR.

Také předseda sdružení, právník a europoslanec za STAN Stanislav Polčák soudí, že zákon by v těchto případech měl preferovat nejdříve uhrazení obecních a státních dluhů. „Platby, jako jsou sociál­ní pohřeb, poplatky za dražbu a jiné, které jsou vyvolány pokrytím dluhů, by prioritu měly mít,“ řekl Právu Polčák.