Obec na Jihlavsku se loučí s nadjezdem. Na pozemky za dálnicí budou muset lidé oklikou

Mostem přes hlavní tuzemskou autostrádu na jejím zhruba 127. kilometru v roce 1979 stát v roli investora výstavby dálnice nahradil zemědělskému družstvu z vesničky Řehořov cestu k polím, kterou páteřní komunikace přeťala. Trable začaly před několika lety, když se objevila potřeba most opravit.

Vlastník se nenašel a nedokázal ho určit ani soud. K tomu, co pravila logika, chyběly dokumenty. Dokumenty naopak pomohly místním samosprávám prokázat, že břemeno s potřebou obrovské investice není v jejich majetku. Ministerstvo dopravy tak rozhodlo o prosté demolici díla, které mezitím dospělo do havarijního stavu. Stavět náhradu stát nemá v úmyslu.

„Na sobotní večer 23. března jsme svolali shromáždění, lidé se chtějí s mostem rozloučit,“ uvedl předseda osadního výboru Řehořov Jan Rathouský. Místo setkání mají pojištěné dohodou s vlastníkem pozemku, kdyby prý měl někdo proti přítomnosti místních výhrady.

Lidé z Řehořova, který je integrovanou součástí městysu Kamenice u Jihlavy, usilovně bojovali za to, aby stát most nahradil. Vlastníci řady pozemků na protilehlé straně dálnice totiž přišli o historickou cestu k nim. Už dva roky, od doby, kdy byl most kvůli nevyhovujícímu stavu uzavřen, se dostávají ke svému majetku přes obec Věžnice, odkud se dá dálnice podjet.

Věžničtí tak Řehořovské v boji za náhradu plně podporují. „Nerad bych se dožil sporu se sousední vesnicí, až se za čas zapomene, že tu most vůbec byl,“ upozornil Rathouský na to, že nejen že je objížďka podstatně delší a komplikovanější než původní cesta, ale zemědělská a lesnická mechanizace navíc ničí Věžnickým obecní silnici.

Městys Kamenice u Jihlavy za svojí místní částí plně stojí. Ostatně pozemky za dálnicí má i zemědělská společnost se sídlem v Kamenici.

„Teď už jsme iniciativu nevyvíjeli, rozhodnutí o demolici nezbylo než akceptovat. Ale obrátíme se na právní pomoc. Chceme se smírnou cestou domáhat toho, aby stát zařadil výstavbu náhrady do plánu a v horizontu pěti let ji zajistil,“ uvedla starostka městysu Hana Krejčová.

Lidé trvají na stavbě nového nadjezdu ve vlastnictví státu. Státní instituce totiž místním nabízely zajištění náhrady i dotaci na výstavbu, ale pouze pokud most převezme městys do majetku. Argumentaci opíraly i o to, že nadjezd není součástí silniční stavby, ale jen obecní cesty. To ale zástupci obcí odmítají. Nejen kvůli penězům, ale i z principu.

„Jsem opravdu dalek toho, abych velebil komunisty. Nicméně když tehdy stát stavěl dálnici, aspoň zohlednil, že je třeba zachovat přístup k pozemkům,“ zlobil se Rathouský s tím, že most k pozemkům nahradil cestu přerušenou z důvodu veřejného zájmu jiných a po pouhém čtvrtstoletí dává demokratický stát od morálního závazku ruce pryč.

„A pak se týž stát diví, když mu lidé strategické stavby blokují. Jak mu ale mají věřit?“ dodal předseda osadního výboru.