Hlavní obsah

Období sucha pomůže vodu vstřebat, míní klimatolog

Načasování extrémních srážek přichází vesměs vhod. Půda není po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období vyprahlá tak, aby se po ní voda svezla, ale je připravena se nasytit. To nám teď může pomoci překlenout začátek velkých srážek, řekl v rozhovoru pro Novinky a Právo klimatolog a koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Foto: Archiv Miroslava Trnky

Miroslav Trnka

Článek

Můžete popsat, jak tato mimořádná situace nastala?

To je spíše otázka na kolegy meteorology, kteří nepochybně celou situaci bedlivě sledují.

Upřímně si myslím, že v tuto chvíli není úplně podstatné, jak situace nastala. Není to banální, ale zvlněná studená fronta není nic až tak neobvyklého. Ale pokud se zkombinuje s výraznými srážkami, tak to znamená, že probíhají velmi dlouho a jsou soustředěny do jednoho území místo toho, aby tím územím plynule prošly.

Povodně v Německu v roce 2021, které byly opravdu výjimečné, souvisely s pomalým průchodem studené fronty. Srážkově bohatý útvar se soustředil nad severním Německem a Belgií a způsobil lokálně, ale na poměrně velkém území, skutečně mimořádné povodně. Podobně bouře Daniel v Řecku a následně v Libyi se nevyznačovala až tak necharakteristicky vysokými intenzitami srážek, ale tím, že zůstávala příliš dlouho nad jedním místem.

Kde hrozí zatopení, ukazují záplavové mapy

Domácí

A to jsou věci, které mají své hlubší příčiny. Jsou studie, které je dávají do souvislosti se specifickým chováním tryskového proudění na rozhraní troposféry a stratosféry, které ovlivňuje i počasí v přízemní vrstvě a dynamiku klíčových útvarů. Ale vysvětlit tuto konkrétní synoptickou situaci a dát ji do širokého kontextu, na to bude čas po skončení této epizody. Pořád ještě nevíme, jak dlouho bude trvat a jaký bude mít charakter.

Jak jsme na tom s nasyceností půdy vodou? Jakou má teď absorpční schopnost?

V tuto chvíli to nevypadá tak špatně s výjimkou oblastí východních a severních Čech, kde už vidíme, že dochází k nasycování povrchové vrstvy. Na zbytku území je ještě pořád poměrně velká kapacita zvláště na Moravě třeba v povodí Moravy a Dyje. Tam je poměrně velký prostor na naplnění půdních pórů. Voda, která se dostane do půdních pórů do určitého množství, z půdy neodteče. Dokáže ji zadržet jako houba.

To nám teď může pomoci překlenout začátek velkých srážek. Hodně bude záležet na jejich konkrétním rozložení v čase, protože půda přijímá řádově nižší milimetry na metr čtvereční, tedy nižší litry srážek za hodinu. Pokud je srážka intenzivní, voda odtéká povrchově. Ale když mají srážky střední intenzitu, můžeme říct, že třeba pět z deseti milimetrů, které za hodinu spadnou, může do dobře strukturní půdy vsáknout. A pokud je tam retenční kapacita nenaplněná, tak půda vodu zadrží a ponechá ji tam pro rostliny.

Výhled počasí připomíná roky 1997 a 2002, někde může napršet až 450 mm srážek

Počasí

Ale když bude intenzita 30 milimetrů za hodinu, tak pořád je schopna pojmout jen kolem pěti milimetrů a zbytek odteče.

Ale kvůli suchu, které jsme měli na konci srpna, je kapacita půdy poměrně značná a v září bývá největší, protože v průměru bývají půdy nejvíce ochuzeny o vodu na konci vegetačního období. To je očekávatelné, pokud pěstujeme rostliny.

A nehrozí naopak, že je země tak vyprahlá, že vodu nestihne vstřebávat a voda proteče jak po asfaltu?

Půda, která je holá, nemá rostlinný pokryv a byla vystavena dlouhodobému suchu, je hydrofobním povrchem. A pokud na ni přijde intenzivní srážka, tak bude voda spíše povrchově odtékat, než že by měla tendenci se vsakovat, protože dojde k rozplavení půdních agregátů a ty jemné částice ucpou póry, kudy se voda do půdy dostává.

Pokud je ale půda dobře ošetřena, je tam osev nebo meziplodina a je v dobrém strukturním stavu, tak si s tou středně intenzivní srážkou poradí, i když je suchá. Záleží na tom, v jakém je stavu, jak je utužená, nakolik je bohatá na organickou hmotu, jak je oseta, jestli je třeba obdělávána po vrstevnici a zda se tam střídají plodiny. Tam pak nemůže dojít k rozběhu vody a k tomu, aby si vytvořila krátkodobé koryto.

Ale je třeba říct, že ten prostor není nevyčerpatelný. Když jsou půdní póry zaplněny, tak nedokážou další vodu pojmout a voda začne odtékat povrchově. Je potřeba vnímat, že i sebelepší hospodaření na půdě bude záležet na tom, jak je půda hluboká a jakou má prázdnou retenční kapacitu.

Takže jsme ve vesměs příznivém stavu?

Je potřeba říct, že příroda je mimořádně mocná, nepodceňoval bych její potenciál. Také si ale uvědomme, že srážky budou padat ve větší míře ve vyšších polohách, kde má mělká půda nízkou retenční schopnost a pod ní je už rovnou hornina nebo skalnaté nebo skeletnaté podloží. Tam může nastat povrchový odtok rychleji.

Adaptace české krajiny nemůže být primárně jen na sucho, ale i na povodně. To nám situaci výrazně ztěžuje a prodražuje

Je to vždy otázka konkrétní situace, ale dá se říct, že krajinu postihuje extrémní počasí v poměrně dobrém stavu.

Ale v roce 2002 měly povodně dva vrcholy. Nejdřív zčásti došlo k nasycení toho povodí, ale už i k výrazným povodňovým situacím a potom přišla další vlna srážek.

Hodnoťme tu událost až potom, co proběhne. A doufejme, že budeme říkat, že to byla situace, která se jevila zpočátku nepříznivější, než nakonec dopadla. Ale ze zkušeností z roku 1997 a 2002 máme poučení, že se povodně nemohou podceňovat a je třeba se na aktuální situaci maximálně soustředit.

Očekáváné záplavy jsou přirovnávány k těm z roku 1997 a 2002. Jsou to tedy situace, které se v rámci klimatických změn dějí častěji?

Existuje studie kolegů z Technické univerzity ve Vídni a celé řady předních evropských hydrologů, která vyšla snad loni v časopise Science. Ukázala, že jsme ve střední Evropě pozorovali v posledních 50 letech v kontextu posledních 500 let větší frekvenci povodňových situací. Jsou tu náznaky, že by mohla střední Evropa čelit větší frekvenci povodní. Současně nejen z našich studií víme, že čelíme podstatně častěji nedostatku vody v půdě. A to odpovídá takovému obrazu, který ke změně klimatu ve střední Evropě klimatické modely dávají.

Shodují se na tom, že porostou teploty, ale neshodují se na vývoji srážek. Od počátků fungování Ústavu výzkumu globální změny upozorňujeme na to, že je třeba tuhle informaci číst v jejím celku. Klimatické modely nám říkají, že nad naším územím může dojít jak k tomu, že u nás bude větší a intenzivnější sucho, tak existují i řešení fyzikálních rovnic, které vedou nakonec k intenzivnějším srážkám a povodňovým situacím.

Takže se musíme vypořádat s obojím?

De facto mohou oba jevy fungovat zároveň a adaptace české krajiny nemůže být primárně jen na sucho, ale musí vždycky počítat s tím, že je tady riziko povodňových situací. To nám situaci výrazně ztěžuje a prodražuje.

Adaptuji-li se jen na sucho, tak budu přehradní nádrž používat jiným způsobem, než když ji budu používat primárně jako ochranu před povodněmi. Ale pokud ji mám využívat oběma způsoby, tak ani jedním nebude fungovat na maximum a pořád budu žít v permanentní nejistotě.

Teď ještě nemá cenu nastalou situaci hodnotit, ale řekněme, že typově letní sezona, ve které pozorujeme výraznou intenzifikaci sucha vzápětí vystřídanou mimořádnými srážkami, je archetyp možného průběhu budoucích sezon.

V minulosti jsme měli povodně, i sucha a budeme je mít i v budoucnu a možná se budou objevovat v jiných časových obdobích a jinak dlouho. Zrovna ta letošní povodeň se objevuje relativně pozdě v nezvykle teplém září, což v kontextu předchozích dvou velkých povodní není úplně typická situace.

Hřebeny Šumavy zasypal první sníh

Domácí

Výběr článků

Načítám