Článek
„Nelíbí se nám, jak se resort vypořádal s našimi námitkami,“ zdůvodnil krok starosta Horažďovic na Klatovsku Michael Forman (Občané HD), který je zároveň mluvčím Platformy proti úložišti, jež sdružuje obce z okolí všech vybraných lokalit. Rozklad prý podali přímo k ministrovi.
Správa úložišť radioaktivních odpadů poslala žádost o povolení průzkumu už minulý rok. Ministerstvo ji letos v půlce října schválilo. „V dokumentu ale chyběly detailnější informace o hloubkových vrtech. Žádali jsme o jejich doplnění, ovšem marně,“ zalitoval Forman.
Postěžoval si na špatnou komunikaci. „O dialogu se zatím mluvit nedá. Naše připomínky nikdo nebere v potaz,“ podotkl.
Takhle by se mohl ukládat jaderný odpad na 100 tisíc let pod zem i u nás. Češi sbírají zkušenosti ve Finsku
Podle něj namísto slibovaného posílení práva dotčených obcí přišel pravý opak. „O finální lokalitě totiž podle platného zákona bude rozhodovat výhradně vláda,“ zdůraznil.
Proti průzkumu se odvolaly rovněž obce z dalších tří vybraných lokalit, jimiž jsou Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u jihočeského Temelína, sdělil Novinkám sekretář platformy Eduard Sequens.
Vláda má lokalitu pro úložiště zvolit do roku 2028. Podzemní část bude mít podle dostupných dat rozlohu 306 hektarů. Fungovat by úložiště mělo od roku 2050. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších odhadů přesáhnout sto miliard korun. Vyhořelé palivo z jaderných bloků se nyní ukládá do meziskladů v elektrárnách.
Platforma proti úložišti
- je dobrovolným, neziskovým společenstvím obcí a spolků dotčených projektem výstavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva
- aktuálně zastupuje zájmy 57 členů – 39 měst a obcí a 18 spolků
- platforma prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí
- cílem je prosadit změnu v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště