Hlavní obsah

Obce přemluvily Hamáčka a oddechly si. Matriky nezmizí, reforma se odkládá

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Kdyby stát od příštího roku osekal výdaje na matriky, jak plánovalo ministerstvo vnitra, mohly by menší radnice doplácet na tuto agendu, kterou na ně stát převedl, desítky tisíc nebo i statisíce korun ročně ze svého. Tři týdny před komunálními volbami je ale rozhodnuto jinak. Menší obce stejně jako řada občanů si nyní mohou aspoň na čas oddechnout. Starostové nebudou muset ani příští rok rušit nebo snižovat počet matričních úřadů.

Foto: Novinky

Zástupci samospráv se v uplynulých dnech písemně obrátili na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a premiéra Andreje Babiše (ANO).

Článek

Matrik je v Česku 1250, přičemž hrozilo, že část z nich se uzavře kvůli chybějícím penězům, které stát úřadům posílá a které chtěl přiškrtit.

Zástupci samospráv se v uplynulých dnech písemně obrátili na ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a premiéra Andreje Babiše (ANO). Reakce resortu vnitra, pod který samospráva spadá, byla nečekaná.

„Reforma se odkládá, změna financování nebude podle pana ministra zahrnuta do státního rozpočtu na příští rok, což jsme uvítali,“ řekl Právu předseda Sdružení místních samospráv (SMS), europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Podle něj se samosprávy nebrání změně financování, ale počet tzv. prvozápisů by se měl zvýšit.

Původně totiž mělo jít pouze o narození, úmrtí a sňatek, ačkoli agenda matrik je podstatně širší. Zahrnuje také změny jména, příjmení, určení otcovství, dohledání matričních údajů a zápisů pro úřady, notáře, žádosti o nahlížení do matričních knih ze strany lidí, kteří dohledávají své předky, a podobně.

Změna nutná

„V rozhodnutí ministra je zásadní to, že matriky nezůstanou na bedrech samosprávních rozpočtů, kdy by samospráva dotovala výkon státní správy, kterou na nás stát převedl,“ doplnil Polčák.

„V průběhu příštího roku bychom se měli dohodnout na nějakém rozumném modelu,“ řekl Právu Hamáček.

Vnitro původně počítalo s tím, že by stát od začátku příštího roku posílal obcím peníze pouze podle počtu provedených prvozápisů týkajících se právě jen narození, úmrtí a sňatků.

Tím by obce přišly o více než 60 procent prostředků, které dnes dostávají, a rozdíl by musely hradit ze svého. A právě proto některé uvažovaly o uzavření matrik, a lidé by tudíž museli dojíždět jinam.

Jen pro příklad: město Sedlice na Strakonicku má kolem 1200 občanů a třeba letos se zde nenarodilo žádné dítě, manželství byla uzavřena čtyři, matrikářka zapisovala také čtyři úmrtí. Pokud by platil původně navrhovaný model, dostala by Sedlice od státu za rok 21 528 korun, zatímco roční náklady na provoz matriky dosahují 121 432 korun.

„Bylo by to velmi složité udržet matrikářku, ale vzhledem k tomu, že vykonává ještě další činnosti, jako třeba starost o místní hřbitov, snad bychom to nějak dokázali,“ řekl Právu starosta Jiří Rod.

Stát by neměl dávat ruce pryč

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) vykonávají matriční úřady státní správu na objednávku, a tudíž by stát neměl od těchto činností dávat zcela ruce pryč. Jako zástupce Asociace krajů považuje tyto změny stejně jako třeba změny týkající se stavebních úřadů za „nikdy nekončící spory“.

Související témata:

Výběr článků

Načítám