Obce poničené povodní o pozemky státu moc nestojí. Mají prý jiné starosti

Státní pozemkový úřad nabídl obcím v Moravskoslezském kraji 4048 pozemků o rozloze 750 hektarů a v Olomouckém kraji 3527 pozemků o výměře asi 450 hektarů. Podle mluvčí pozemkového úřadu Petry Kazdové dorazilo sedm žádostí z Olomouckého a 10 z Moravskoslezského kraje. Celkem obce z obou regionů požádaly o 267 pozemků.

Největší zájem projevilo město Jeseník, které zažádalo o 56 pozemků. Co s nimi konkrétně udělá, ale zatím neví. „Protože situace je stále v řešení. Město o ně teprve požádalo a nemáme informace o tom, které konkrétní pozemky nám budou převedeny,“ vysvětlila mluvčí radnice Markéta Kaniová.

Kromě Jeseníku chtějí z Olomouckého kraje převést pozemky zadarmo od státu také Písečná, Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Vápenná a Mikulovice. Ty podle Kazdové podaly žádosti dokonce dvě. Jednu na převod 12 pozemků, ve druhé chtějí 37.

„Obec požádala o všechny pozemky, které jí Státní pozemkový úřad nabídl. Některé jsou vhodné pro výstavbu, některé jsou odplaveny, některé mimo zastavitelné území,“ popsal stavební technik Mikulovic Petr Dvořák. Uvedl, že jako nejvhodnější se jeví pozemky na tzv. posádce, kde by mohlo stát zhruba pět až sedm rodinných domů.

Jiné pozemky by mohly Mikulovice využít na stavbu dvou bytových domů, na něž už mají od loňska stavební povolení. V každém domě má být osm bytů. Protože ale náklady na jeden dům jsou 34 milionů korun, potřebovala by obec pro jejich výstavbu razantní podporu státu.

„Problematika pozemků od státu je podle mého názoru mediální téma. Mikulovice musí nyní řešit obnovu kanalizace, čistírny odpadních vod, opravu místních komunikací, obnovu lávek a mostů. Odhady škod po povodni jdou do stovek milionů korun,“ připomněl Dvořák.

Zatímco Mikulovice o pozemky požádaly, řada dalších obcí to neudělala. Důvody jsou různé. Pro některé je prioritou zajistit co nejdříve běžný chod obce, pro jiné je podstatnější fakt, že nabízené pozemky jsou nevyhovující. „U nás je problém stejný jako jinde s chybějícími sítěmi, případně územním plánem,“ potvrdila mluvčí Bohumína Jana Končítková. Dodala, že ve městě byly nařízeny čtyři demolice, přesto o pozemky nepožádali. „Žádný nebyl vyhovující – ať už tvarem, či velikostí – nebo byla nutná změna územního plánu či chybělo zasíťování. Na žádném z nich by se nedalo v brzké době stavět,“ vysvětlila.

To, že názor Bohumína není ojedinělý, potvrdil náměstek ostravského primátora Jiří Vávra (ANO). „Většina nabízených pozemků byla pro zamýšlený účel zcela nevhodná,“ nezakrýval. Současně ale řekl, že i tak si město každé pomoci cení. A tak na rozdíl od Bohumína ostravský magistrát o převod 13 z nabízených asi 300 pozemků požádal.

Kromě Ostravy požádaly v Moravskoslezském kraji o pozemky také Krnov, Nové Heřminovy, Město Albrechtice, Opava, Široká Niva, Holčovice, Dobroslavice, Vrbno pod Pradědem a Brantice.