Článek
„Starostové jsou naštvaní, berou to jako podraz,“ popsala Novinkám poslankyně Eliška Olšáková (STAN), která předsedá Sdružení místních samospráv, jež zastřešuje na 2400 obcí. Ty jsou nejčastějšími zřizovateli mateřských a základních škol.
„Očekávali, že se s nimi bude vláda či ministerstvo bavit, a to v souvislosti se změnou rozpočtového určení daní. Ale teď na ně povinnost financovat nepedagogické pracovníky hodili, aniž by s nimi o tom kdokoli mluvil,“ uvedla.
Z nových finančních rozpisů pro školy pro letošní kalendářní rok vyplývá, že chybí peníze na 7500 nepedagogických pracovníků, což je zhruba desetina. Z nich pět tisíc jsou údajně neobsazená místa.
Volání po další stávce ve školách sílí
Na každou školu doléhá situace jinak. Podle ministerstva nebudou v polovině základních a mateřských škol chybět peníze vůbec nebo jen na financování maximálně 0,6 úvazku. Ve stovkách škol to ale má být jedna a více pozic.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se spolu s představiteli škol a odbory pokusil tento týden vyjednat u premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) a dalších členů koalice peníze na pokrytí daných úvazků, ale nepochodili. Výsledek jednání právě rozčílil zřizovatele, u nichž by měli hledat zdroje ředitelé, kteří už je nemají ve svých rozpočtech.
Na úkor učitelů
Kromě peněz od zřizovatelů můžou školy přesypávat také finance, které mohly dát učitelům.
Vedle snížení úvazků se mají zkrátit i celkové mzdy nepedagogů, ale i pedagogických pracovníků – kromě učitelů – o dvě procenta. Více peněz je pouze na platy učitelů, ale výhradně v rámci odměn. A ty může ředitel školy rozpustit i mezi ostatní zaměstnance.
Odbory se s premiérem na penězích pro nepedagogy nedohodly
To je podle Olšákové běžné už nyní. „Strávila jsem teď tři dny objížďkou obcí Zlínského kraje. Jeden ředitel školy přichází o 0,9 úvazku, druhý o 1,2. Ví, že nemají jinou šanci, než že to zaplatí obec. Jeden mi říkal, že na platy nepedagogů si pomáhal z platů na pedagogy už dříve, protože podle platových tabulek uklízečka nedosahuje ani minimální mzdy,“ popsala.
V prostorách o deseti tisících metrech čtverečních tam uklízí čtyři uklízečky na 3,6 úvazku. Loni měl nárok na šest úvazků nepedagogických pracovníků, letos to bude jen 4,7.
Podle Olšákové některé obce už na platy nepedagogů přispívají, některé školy financují provozní zaměstnance díky tomu, že kuchyně vaří i pro veřejnost. V první řadě si ale budou muset školy pomoci z učitelských platů.
„Ale to je naprosto nepřípustné, je to za hranou toho, co nám pan ministr sliboval,“ dodala.
Školy zjistily své rozpočty a zděsily se
Rozhořčení sálalo také z dalšího Bekova stranického souputníka, hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (STAN). Podle něj na nepedagogy v jeho kraji chybí 130 milionů.
„Na rozdíl od vlády nechceme házet zaměstnance ve školství přes palubu, a přestože se mi to nelíbí, připouštím, že najdeme v rozpočtu rezervu, se kterou pomůžeme zřizovatelům,“ uvedl.
Plošně těžko
Celkově by bylo třeba na pokrytí současných nedostatků ve financování provozních pracovníků 800 milionů korun. Podle Beka mají kraje ve svých rezervách dost peněz.
Nadšený z kroku resortu školství není ani poslanec a náměstek pro školství Jihočeského kraje Pavel Klíma (TOP 09). „Částka, kterou dnes v rezervě máme, absolutně neumožňuje financovat nic jiného než podpůrná opatření plus nějaké další věci. Podobné to asi bude ve všech krajích,“ řekl Novinkám.
Kraje jsou nejčastějšími zřizovateli středních škol a v jižních Čechách se teprve chystá analýza dopadů. „Myslím, že to školy zvládnou. Tam, kde to bude velmi problematické, to vyřešíme individuálně. O plošné podpoře neuvažujeme,“ dodal.
Podle šéfa Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) se může situace ještě vyvinout. „Se znalostí toho, jak to pan ministr vždycky vymyslí a nakonec to dopadne zase trochu jinak, to zatím nekomentuji. Pamatuji si, jak to bylo v situaci, kdy pan ministr svými nápady v podstatě vytvořil stávku. Včera jsem mluvil s panem premiérem a budu rád, když si s ním o tom ještě budu moct něco říct,“ řekl Novinkám.
Podle něj může být efektivní, pokud se zodpovědnost za nepedagogické pracovníky přesune na zřizovatele, ale až po důkladné debatě. „Zákony dávají rozdělením daní informaci o tom, kdo má co platit. A v tuto chvíli říkají, že ministerstvo školství má platit nějaké náklady, další pak kraje a obce,“ uvedl.
Zatím je ale Stanjura podle Beka ochoten se o navýšení peněz pro školství bavit až v půli roku podle ekonomických výsledků.
Šéf Cermatu: Ještě čekáme kybernetický útok, ale už žádný punk
