Článek
Neobnovují se jen mokřady a neruší se meliorace, ale urychluje se i připojování obcí či jejich částí na vodovody a budování čističek odpadních vod. Hledají se i nové zdroje. Nejedná se přitom vždy o obří projekty za desítky milionů s náročnou projektovou přípravou. I menší a rychle uskutečněné opatření může být pro domácnosti v dané obci velká věc.
Například obec Rovečné na Vysočině nechala vyvrtat dva 150 metrů hluboké vrty a vybudovat širokoprofilovou studnu s jímacími zářezy. Celkem na to dostala ze státního fondu pět milionů korun, včetně připojení na vodovod.
Sucho v Česku je už vidět i z vesmíru
Středočeská obec Kačice získala 1,7 milionu na využití starého nepoužívaného mlýnského rybníka s umělým náhonem. Nyní je z něj retenční nádrž.
V jihomoravské obci Přísnotice čerpali 5,68 milionu korun na to, že se kolem kostela svatého Václava rozhodli udělat „vsakovací průleh, následně zatrubněný bezpečnostní přepad, který je veden ulicí a vyústěn do bezejmenné vodoteče, a dále podzemní akumulační nádrž pro závlahu přilehlého parku“. V obci Semín zase vybudovali čtyři tůně s příspěvkem 1,2 milionu.
Velká čísla z menších akcí
Jen na realizaci nových zdrojů pitné vody, například na vrty, obce pouze za poslední tři roky získaly ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) přes půl miliardy korun. Nově se na vodovody napojilo přes čtvrt milionu lidí a další desetitisíce v průběhu roku přibývají. Na rekonstrukci přivaděče vody
nebo na vybudování vodního zdroje může obec získat až tři miliony korun.
Novostavby budou povinně zadržovat dešťovou vodu, navrhuje ministr
Tam, kde není možné kvůli terénu, vysokým nákladům nebo technickým důvodům vybudovat klasickou čistírnu, nabízí SFŽP rovněž dotace na domovní čistírny. O příspěvek žádají obce a čistírny pak instalují přímo v domácnostech.
„O tyto dotace je veliký zájem,“ potvrdila Právu mluvčí SFŽP Lucie Früblingová. Do předchozích dvou výzev poslalo své projekty na šest desítek obcí, a za 240 milionů tak vznikne více než dva tisíce domovních čistíren pro téměř 10 tisíc obyvatel.
Další kolo žádostí končí v červnu a je v něm 200 milionů. Výše příspěvku je odstupňována podle kapacity jedné čistírny od 100 do 240 tisíc korun.
Podle Zemana je sucho horší než koronavirus
Fond od roku 2014 dále investoval do 660 vodohospodářských projektů z evropských i národních zdrojů 16,8 miliardy korun. „Po podpoře projektů souvisejících s dostupností a kvalitou vody je stále poptávka,“ potvrdila Früblingová.
Například do konce ledna letošního roku si mohly obce sáhnout na celkem 2,5 miliardy korun určených na přivaděče vody, kanalizaci a čištění v rámci národního programu Životní prostředí.
Kdo chce, většinou uspěje
V rámci dalšího programu velká Dešťovka obce dostávají peníze na budování podzemních nádrží na shromažďování srážkové vody pro zálivku veřejné zeleně, na výstavbu zelených střech u veřejných budov, na přeměnu nepropustných povrchů na vodou propustné.
V Ústí vysychá koryto Labe
Podporovány jsou i tvorba zasakovacích pásů, instalace podzemních vsakovacích zařízení, úprava koryt vodních toků protékajících obcí či budování různých vodních prvků protipovodňové ochrany, jako bezpečnostních přelivů hrází, suchých a polosuchých poldrů.
V jedné výzvě na to bylo vyčleněno přes půl miliardy korun a v dalším kole dokonce miliarda. Dostat se má na všechny žadatele, kteří splní podmínky programu. Nesoutěží se, kdo je nejlepší. SFŽP za šest let podpořil přes tisíc přírodě blízkých projektů na zadržování vody v krajině za více než čtyři miliardy korun z evropských fondů. Jde o stovky nově vybudovaných tůní, mokřadů, úpravy toků, investice do nové zeleně, rozlivů řek a další projekty.