Článek
Vláda se shodla, že od září by zřizovatelé dostali 11 miliard korun na financování nepedagogů a neinvestičních výdajů škol, jako jsou pomůcky či výlety. Podle ministerstva financí to je o půl miliardy více, než by vláda dodala ze státního rozpočtu. Jak se bude částka mezi jednotlivé obce rozdělovat, má upřesnit do konce ledna. Jenže ani celková částka podle všeho neodpovídá reálným nákladům.
Tabulkové platy provozních zaměstnanců jsou totiž tak nízké, že aby si je školy udržely, dodávali jim ředitelé odměny z balíčku určeného na nadtarifní mzdy učitelů.
V jedné ze škol v menším městě až dvacet procent platů nepedagogů bylo financováno z peněz učitelů. Po změně financování by to už nešlo a bylo by na obcích, aby se s nedostatkem prostředků vypořádaly.
Školníky a pomůcky budou platit obce, posvětila vláda
„To, že ředitelé takto doplácejí na nepedagogy, není tajemstvím. Vím o škole, kde to bylo až 30 procent,“ potvrdila Novinkám poslankyně a šéfka sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).
„Domlouváme se s Asociací krajů i se Svazem měst a obcí, že oslovíme premiéra, aby vláda proces zastavila. Není možné dělat tak zásadní změny tímto způsobem, kdy ani osm měsíců předem neznáme konkrétní podobu, aby si to obce mohly dopočítat, “ uvedla.
„Dopis připravujeme, o formulaci ještě diskutujeme s dalšími hejtmany. Nepodporujeme to, protože v tom nevidíme koncepčnost,“ řekl Novinkám šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO).
Obce mohou nakládat s penězi pro školy libovolně
Obavy mají i ředitelé škol. „Muselo by dojít k nárůstu RUD takřka dvojnásobnému, abychom pokryli platové potřeby našich nepedagogů,“ popsala Novinkám ředitelka ZŠ Bystřice a místopředsedkyně Učitelské platformy Jana Servusová. V současnosti činí částka v rozpočtovém určení daní pro školy necelých dvacet tisíc na žáka ročně. Podle Servusové by se měla navýšit alespoň o 15 tisíc. „A to stát nikdy nedá,“ míní.
Školské odbory už sepisují proti reformě petici a slibují další akce. „Pořád nevíme, kolik peněz která škola dostane. Nic jsme se nedověděli ani tento týden při jednání s panem ministrem Bekem (STAN). Ale představitel ministerstva financí nám potvrdil, že na školství jen polovina obcí vynakládá sto procent peněz určených na školy,“ řekl Novinkám šéf školských odborů František Dobšík.
To, jak obce s penězi určenými školám zacházejí, se dá jen těžko hodnotit, míní Jiří Münich z PAQ Research, který se problematikou před časem zabýval. „Menší obce dostávají z RUD méně a nemohou jednorázově hned něco zaplatit. Mohou třeba několik let dávat málo, ale pak opraví střechu a náhle to vypadá, že dávají hodně,“ sdělil Novinkám.
Podle něj by se po reformě nedalo vůbec dohledat, jestli obce s navýšenými financemi hospodařily účelově. Vláda ale slibuje, že obec na změně vydělá, protože najde levnější cesty k zajištění provozních služeb.
Vládo, neházej školníky a kuchařky přes palubu, burcují odbory
