Občanští demokraté odmítají zvýšit odvody OSVČ na penze

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí na odvodech výrazně méně než zaměstnanci. Mají ale i nízké penze a podle Jurečky jim hrozí, že budou muset žádat o dávky. I proto má být zvýšení odvodů OSVČ jedním z pilířů jeho chystané důchodové reformy. Z vyjádření ministerstva financí, Stanjury, i dalších členů ODS ale vyplývá, že to občanští demokraté nechtějí připustit. O věci se však bude ještě jednat.

Legislativní návrh upravující odvody by musel vzejít z dílny ministerstva financí, to se však k tomu nechystá. „Ministr Stanjura nepředpokládá, že by součástí připravovaného balíčku konsolidace veřejných financí bylo zvýšení daňové zátěže OSVČ,“ řekl Právu za resort Stefan Fous. Sám Stanjura už dříve Právu sdělil, že systém daně z příjmů a povinných odvodů musí dál zohledňovat rozdílnou míru rizik a jistot mezi zaměstnanci a OSVČ.

„ODS do koaličních jednání o konsolidaci o veřejných financí plánuje přijít s pozicí nezvyšovat odvody,“ potvrdil Právu ekonomický expert strany Jan Skopeček.

Jurečka nicméně věří, že koaliční partnery nakonec přesvědčí. „Ohledně konkrétních úprav odvodů OSVČ prozatím probíhá diskuse. S jejich představením počítáme v rámci širší důchodové reformy, kterou plánujeme,“ uvedl ve středu pro Právo. Koalice se již vedle toho dohodla na změnách ve valorizacích a znevýhodnění předčasných důchodů.

„Nechceme OSVČ nadměrně zatěžovat, ale systém je potřeba férově a citlivě vybalancovat a přenastavit. Dnes odvody některých OSVČ nepokryjí ani nejmenší důchod a doplácejí to tak ostatní občané,“ řekla Právu Pirátka Olga Richterová. „Úprava výše odvodů je potřeba. Kdyby se za aktuálně nastavených podmínek stali všichni živnostníky a dohodáři, důchodový systém by zcela zkolaboval,“ sdělil nedávno poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda.

Skopeček ale zdůrazňuje, že OSVČ na rozdíl od zaměstnanců nejsou chráněni zákoníkem práce, nemají nárok na placenou dovolenou a další výhody. „Každodenně podstupují podnikatelské riziko, živí sebe a svoji rodinu a od státu toho příliš nechtějí nebo nežádají. Platí zde princip, že živnostníci odvádějí méně a také méně od státu dostávají,“ prohlásil.

Podle většiny ekonomů by se však odvody na důchody zvýšit měly. „OSVČ mají relativně nízké odvody a jejich důchody jsou poté dotovány systémem,“ řekl dříve Právu ekonom IDEA Cerge-EI a člen poradního sboru ministerstva práce Filip Pertold. OSVČ mají podle něj velmi vysoký náhradový poměr mezi předchozím základem pro výpočet sociálního pojištění a přiznaným důchodem. „Náš důchodový systém je solidární se všemi pracovníky s nízkým osobním vyměřovacím základem, což jsou především právě OSVČ. Jejich důchod je sice nižší než u zaměstnanců, ale do systému odvádějí ještě výrazněji méně než zaměstnanci,“ dodal Pertold.

Vyměřovací základ OSVČ pro odvod na důchodovém pojištění nyní odpovídá čtvrtině průměrné mzdy, tedy asi 10 tisícům Kč. Z nich se odvádí 29,2 procenta. Letos tak minimální odvod na důchodové pojištění činí 2944 Kč měsíčně. Uniklý pracovní návrh ministerstva práce počítá s tím, že by se vyměřovací základ nově rovnal minimální mzdě. Při stejné procentní výměře odvodů by tak živnostníci na důchody přispívali minimálně 5000 korun měsíčně. To by znamenalo nárůst o zhruba 70 procent.

Podle ekonomů je ale hlavní problém v tom, že OSVČ vykazují velmi nízké příjmy, tudíž mají nízký vyměřovací základ, ze kterého se odvody na sociální pojištění vypočítávají.