Obavy praktických škol. Zvládnou děti běžnou třídu?

Projevy tohoto postižení mohou vykazovat i děti s průměrným IQ, jejichž výchovu zanedbala rodina. Ty mají šanci svůj handicap dohnat, pokud budou mít v běžné škole dostatečnou podporu. A tu ministerstvo školám slibuje zejména v podobě asistentů. Přesto lidé z praxe nevěří, že by systém mohl fungovat.

„Jestliže se rodiče o ně odmalinka nestarají, jsou to děti ulice, tak to nezvládnou,“ řekla Právu ředitelka Speciální základní školy a Praktické školy v České Kamenici Eva Franzová.

Lehce mentálně postižené děti navštěvují i její praktickou školu. „Když nám nebudou ze základek posílat děti, tak nám praktickou školu zruší,“ uvedla. Podle ní nepřinese integrace do běžných škol dětem nic dobrého.

„Děti jim tam budou zlobit, otravovat, budou nešťastné, skončí v sedmé třídě. Běžné děti se nenaučí, co by mohly, a učitelky se jim nebudou věnovat,“ domnívá se Franzová.

Naopak má dobré zkušenosti s dětmi, které se z běžných škol dostaly na její školu praktickou. „Dětem, které k nám přišly v páté šesté třídě, se okamžitě zvedlo sebevědomí, zlepšily se jim známky. Vidí, že jim na nich někomu záleží. Učivo je u nás takové, že děti základy umějí, ale neznají všechny podrobnosti a nepíšou výkonnostní testy,“ dodala Franzová.

Klíčové bude podle ní fungování pedagogicko-psychologických poraden a speciálních pedagogických center. Právě ta vydávají diagnózy, které budou klíčové pro výběr školy. Spolupracují se školami i rodiči.

Podle Franzové jsou dnes poradenská zařízení pod tlakem, jelikož Česká školní inspekce již několikrát odhalila pochybení v posudcích. Do praktických škol posílaly i děti, které měly naději na zařazení do hlavního vzdělávacího proudu.

Vysvědčení z praktické školy je pak omezovalo v dalším vzdělávání a posléze v pracovních příležitostech. A tak „sporné případy“ dnes častěji nastupují do běžných škol, což ale zase zvyšuje riziko neúspěchu inkluze.

Ředitelka praktické školy v jednom krajském městě varuje, že administrativa při inkluzi bude složitější, protože pro každé dítě bude třeba zpracovat individuální vzdělávací plán. „A to je náročný dokument,“ řekla Právu ředitelka a trvala na anonymitě. Podle ní si běžné školy nedokážou s postiženými dětmi ve třídě poradit.

„Možná se dá začlenit jeden žák do třídy, ale ředitel musí přijmout všechny děti ze spádových oblastí, takže se může stát, že žáků bude 30 a z toho čtyři s postižením,“ řekla Právu.

A kdyby ke každému dítěti přibyl jeden asistent, tak se výuka podle ní rozloží.

A kdyby ke každému dítěti přibyl jeden asistent, tak se výuka podle ní rozloží. Praktické školy se obávají, že postupně skončí. „Počet těchto škol se určitě sníží, samovolně asi dojde k úbytku žáků. Projeví se to do dvou tří let. Osobně doufám, že to bude nabíhat postupně a že se to udrží v nějakých mezích,“ uvedla ředitelka.

Podle ní inkluze doplatí na nedostatek vhodných učitelů. „Nejsou prvostupňoví a speciální pedagogové,“ řekla.

Bez obav jsou základní školy speciální, kterých se inkluze příliš netýká. Starají se totiž o středně a těžce mentálně postižené děti, u nichž není téměř žádná šance, že by se mohly na zdravé děti dotáhnout.

Například Karlovarský kraj je zřizovatelem dvou speciálních škol a nepočítá s tím, že by inkluzivní vzdělávání mohlo jejich chod ohrozit.

„Vzhledem ke skladbě dětí ve speciálních školách v našem regionu z hlediska jejich zdravotního postižení nepředpokládáme rušení těchto škol a neplánujeme v tomto ohledu žádné radikální kroky,“ řekla Právu mluvčí úřadu Jana Pavlíková.