Článek
Jednou z nich je proslulý jaderný kufřík. Během karibské krize v roce 1962 se ocitly USA a SSSR na pokraji atomové války. V blízkosti šéfa Bílého domu se poprvé objevil důstojník s kufříkem z černé kůže.
Tomu se říká „jaderný“ a podle informací, které pronikly do médií, obsahuje černou knihu se scénáři a variantami atomové odvety nebo úderu a také kódy zmocňující velení strategických sil k odpálení těchto zbraní. Kódy se mění každý den. Za prezidenta Jamese Cartera v 70. letech byla k aktivaci kupříkladu zapotřebí plastiková karta, kterou musela hlava státu stále nosit sebou.
Kufřík obsahuje i jištěný telefon s anténou a příručku s výčtem bezpečných míst, do nichž se prezident může v případě ohrožení uchýlit. Kufřík podléhá nejvyššímu utajení a důstojník některé složky ozbrojených sil, který ho má na starosti, musí projít nejvyšším stupněm prověření s kódem Yankee White (Čistý Yankee). Kufříky jsou údajně tři. Jeden se pohybuje s prezidentem, druhý s jeho zástupcem a třetí je uložen v Bílém domě jako rezerva.
Superbezpečná komunikace s „BarrackBerry“
Obama, známý z volební kampaně svou posedlostí komunikovat pomocí svého Blackberry - mobilního telefonu a e-mailového zařízení - se prý ani po převzetí funkce prezidenta nemusel úplně vzdát své „závislosti“, kterou tajná služba z bezpečnostních důvodů v elektronické komunikaci hodně omezuje.
Od technologického celibátu ho podle časopisu Atlantic Magazine zachránila tajná služba NSA, specializovaná na elektronickou rozvědku. Obamovi schválila k používání superbezpečný mobil Sectera Edge společnosti General Dynamics. Ten je schopen bezpečně zakódovat mluvené slovo i vysoce důvěrné dokumenty a skrýt místo, odkud dotyčný volá.
Do běžného Blackberry vybaveného GPS se totiž mohou nabourat hackeři, respektive cizí tajné služby, popřípadě teroristé, a také určit místo volajícího s přesností na metr. Supermobil kupodivu nepřijde zase až na nějakou horentní sumu - stojí 3350 dolarů (66 tis. Kč) a dostalo se mu okamžitě přezdívky BarrackBerry.
I přes všechny bezpečnostní pojistky prý ale prezident nebude moci mít stále palec na klávesnici. Pro srovnání - prezident George W. Bush byl nucen se vzdát e-mailování hned po nástupu do funkce v roce 2001 a jeho předchůdce Bill Clinton (1992–2001) poslal všehovšudy e-maily dva: jeden na zkoušku, zda systém funguje, a druhý v roce 1998 prvnímu americkému astronautovi Johnu Glennovi, jenž coby veterán letěl znovu do kosmu s posádkou raketoplánu.
Pevnost na čtyřech kolech „Obamobil“
Američtí prezidenti si vozí na zahraniční návštěvy svá vlastní speciální auta. Na místo určení je společně s dalším objemným množstvím potřebného materiálu dopravují obří nákladní letouny C-5 Galaxy.
Obama od své inaugurace 20. ledna jezdí ve zbrusu novém typu cadillaku. V hantýrce tajné služby se prezidentské limuzíně říká „Zvíře“ a jeho nejnovější verzi žertem někdy také Obamobil. Výrobce unikátního dopravního prostředku, společnost General Motors, oznámil, že model 2009 neponese poprvé žádný konkrétní tovární název.
Podle Nicholase Trotta z Úřadu pro bezpečnostní operace jde o technologicky nejvyspělejší obrněný automobil na světě. Je výsledkem konstrukční integrace segmentů sportovního sedanu CTS a luxusního terénního vozu Escalade.
Mluvčí firmy David Caldwell upozornil, že technické a bezpečnostní podrobnosti jsou supertajné. Některé parametry jsou však známy: podle nich vůz bez nadsázky snese přirovnání k pevnosti na čtyřech kolech. Ta jsou mimochodem funkční i bez vzduchu v pneumatikách, takže odolají i střelbě.
Obamův cadillac (po najetí myší se zobrazí detaily). Zdroj: ČTK
Před tou prezidenta chrání 13centimetrový pancíř a tlustá skla. Ta jsou tak silná, že se nestahují. A jelikož dovnitř nepropouštějí ani dostatek denního jasu, je ve výbavě interiéru dodatečné osvětlení. Hermeticky těsný vůz má i náhradní zdroj kyslíku, což prezidenta ochrání před případným chemickým útokem. K dispozici má také špičkové a zabezpečené komunikační zařízení. Do vozu se vejde celkem sedm osob. Prostor pro řidiče a cestující je - jak bývá u limuzín zvykem - oddělen sklem.
Předchozí šéf Bílého domu George W. Bush užíval postupně dva typy cadillaků. S nástupem v roce 2001 dostal model De Ville a pro druhé funkční období model DTS. Vysloužilé supervozy zpravidla končí jako exponáty v knihovnách a střediscích prezidentů na odpočinku.
Značka Cadillac však nebyla vždy prezidentským vozem. Od 50. do 80. let minulého století v Bílém domě kralovaly převážně lincolny. A prvním zvoleným prezidentem, který jel k inauguraci autem, byl v roce 1921 Warren Harding. Vezl ho tehdy Packard Twin-Six.
Barack Obama s manželkou Michelle
Barack Obama s manželkou Michelle
FOTO: Philippe Wojazer, Reuters
| Právník chudých z Chicaga, jenž slíbil změnit Ameriku |
|---|
| Barack Obama dovrší za dva roky a čtyři měsíce padesátku. Narodil se 4. srpna 1961 v havajském Honolulu a ani stres volební kampaně, ani první hektické týdny v nejvyšším úřadě ho nepohltily tak, aby ztratil chuť si každý den zajít do posilovny, zahrát si basketbal a holdovat zdravému jídelníčku. Když loni 4. listopadu vyhrál prezidentské volby, obrátilo to USA i svět vzhůru nohama. Američané si nemohli přát větší symboliku, než že první černošský prezident v dějinách země vzešel ze smíšeného manželství bílé Američanky a studenta z Keni. I Obamovo mimořádné charisma propůjčilo náboj slibu, že změní zemi. Přispěl k tomu i kontrast mezi ním – sociálním pracovníkem a právníkem chudých – a jeho předchůdcem George W. Bushem (2001–2009) spojovaným s republikánskou smetánkou, s ropnou lobby, invazí do Iráku a netransparentností své vlády. Jeho vzorem je Abraham LincolnKdyž na schodech staré budovy illinoiského Capitolu ve Springfieldu 7. ledna 2007 oznamoval kandidaturu na prezidenta, stěží si asi dokázal představit, že ke dvěma válkám v Iráku a Afghánistánu může zdědit i největší krizi v uplynulých 80. letech. Měl tehdy na mysli svůj vzor, jímž je prezident Abraham Lincoln, který sjednocoval zemi zachvácenou občanskou válkou v 60. letech 19. století. Z týchž schodů ve Springfieldu přednesl Lincoln jeden ze svých památných projevů. Málokdo ale zpočátku považoval Obamu za vážného kandidáta. Mezi demokraty ztělesňovala odkaz období prosperity 90. let manželka exprezidenta Billa Clintona (1992–2001) senátorka Hillary Clintonová, na jejíž straně také byla většina vlivných z vedení strany. V úporných a velmi vyrovnaných primárkách, které se zapsaly do dějin, nakonec nabyl vrchu Obama. Nadchl vizí o změně a začal být přirovnáván i k prezidentské legendě Johnu F. Kennedymu. V listopadu si pak poradil s republikánským uchazečem Johnem McCainem a během pouhých čtyř let poté, co přišel do Washingtonu jako novopečený senátor USA, se tak dokázal vypracoval až do nejvyšší funkce. Do vysoké politiky chtěl prorazit už v roce 2000, ale ve volbách do Sněmovny reprezentantů tehdy neuspěl. Přispěla k tomu mimo jiné skutečnost, že pro chicagskou černošskou komunitu nebyl dost černý, protože jeho matka byla běloška. Zůstal senátorem v Illinois (1997–2004). Ovšem o osm let později, když nadešla volební noc a Obama svým triumfem naplnil tužby generaci Afroameričanů, plakali pod pódiem dojetím i ostřílení černošští aktivisté. Včetně reverenda Jesse Jacksona, který měl pro Obamu i slova pohrdání a označoval ho za elitáře. Obama odmítl vést kampaň na rasové vlně a Afroameričany v jednom z projevů poučil, že nemohou jen spoléhat na vládní pomoc, ale že se musí sami přičinit o své povznesení. Sám má za sebou zkušenost člověka, který vyrůstal v rozvrácené a smíšené rodině, a jenž musel hledat svou identitu. Rodiče se rozešli, když mu byly dva roky. Otce viděl naposledy v deseti. Matka pak žila s Indonésanem a Barack s nimi strávil čtyři roky v Jakartě, poté ale vyrůstal u prarodičů na Havaji. Matka i biologický otec mu zemřeli v 70. a 80. letech. Raketový vzestupzačal v roce 2004I jako prezidentský kandidát se nijak v besedě s mladými Američany netajil, že se jako student často poflakoval a že zkusil nejen alkohol, ale marihuanu i kokain - jak řekl - aby: „vyhnal z hlavy myšlenky o tom, kdo vlastně jsem“. Dodal ale také, že to byl jeho největší poklesek v životě.Dokázal vystudovat politické vědy na Columbijské univerzitě a práva na prestižním Harvardu. Jako právník začal v Chicagu, kde zastupoval nemajetné. Kromě toho na chicagské univerzitě mnoho let přednášel (1993–2004). Chvíle, která nastartovala jeho strmý vzestup, nadešla v roce 2004. Jako naděje mladé generace demokratů udělal velký dojem projevem na nominačním sjezdu, který vyslal do voleb proti prezidentovi Bushovi senátora Johna Kerryho. Týž rok byl zvolen do Senátu USA a začala v něm zrát myšlenka pokusit se o Bílý dům. Obama je i při návalu práce starostlivým otcem. I ve všední den si například potrpí na to, aby rodina snídala pohromadě. To už má zpravidla za sebou rozcvičku a s manželkou Michelle vypravuje dcery Maliu (10) a Sashu (7) do školy. Umí také relaxovat - kromě sportu i poslechem hudby. Mezi jeho oblíbence patří Bob Dylan, Bruce Springsteen a Stevie Wonder. |
| Michelle se ani politika a také kampaně moc nelíbily |
|---|
| Michelle Robinsonová pochází z rodiny řazené do nižší střední třídy z černošské čtvrti South Side v jižním Chicagu. Díky talentu dokázala získat stipendia a vystudovat sociologii a pak ještě práva na uznávaných univerzitách Princeton a Harvard - stejně jako Obama. Narodila se 17. ledna 1964. Její otec pracoval i přes roztroušenou sklerózu v městských vodárnách a matka šla do práce, až když Michelle a její o téměř dva roky starší bratr Craig postoupili na střední školu. Byla sekretářkou zasilatelského domu Spiegel’s. Michelle se během studií angažovala v postavení menšin. Napsala například studii „Černoši vystudovaní na Princetonu a černošská komunita“. Na Harvardu se účastnila demonstrací za větší zastoupení příslušníků menšin mezi pedagogy. Barack Obama Michelle upoutal, když se spolu účastnili práce pro sociálně slabé občany. Vzali se v roce 1992 a v roce 1998 se jim narodila první dcera Malia. Předtím už Obama pošilhával po politické kariéře, ale Michell se to příliš nelíbilo. Když v roce 2000, tři roky poté, co se stal illinoiským senátorem, vedl kampaň do Sněmovny reprezentantů Kongresu USA, Michelle mu pomáhala. To už byla zaměstnaná ve vysoké funkci na Chicagské univerzitě a její šéf se jí zeptal, jestli se jí na tom aspoň něco líbí. Odpověděla prý, že návštěva v tolika obývacích pokojích jí dala mnoho inspirace, jak si vyzdobit byt. Když došlo na rozhodnutí, zda Obama půjde do prezidentských voleb, měli už dcery dvě. Michelle si dala podmínku, že manžel musí přestat kouřit. Výřečná inteligentní právnička upoutala po startu kampaně sarkastickými historkami o svém choti. Když se ukázalo, že v tištěných médiích její svérázný humor nevyznívá, jak by měl, utlumila ho. První dáma Nicméně o rozruch se postarala jinak. V únoru, když se Obamovi v primárkách zadařilo, prohlásila: „Poprvé ve svém dospělém životě jsem skutečně hrdá na svou zem, a to nejen proto, že si Barack vedl dobře, ale proto, že lidé jsou hladoví po změně.“ Vzbudilo to negativní dojem a média jí to pár měsíců předhazovala. Michelle však svoji reputaci napravila a ve volebním finále se ukázala jako zdatná řečnice. Delší dobu byla i v zorném poli společenských magazínů. I u nich bodovala. Už v roce 2006 ji časopis Essence zařadil mezi 25 nejinspirativnějších žen světa. O rok později ji Vanity Fair dokonce uvedl mezi deseti nejlépe oblékanými lidmi na světě. Týž rok ji list „02138“ zařadil ke stovce nejvlivnějších absolventů Harvardu v předcházejícím roce. Michelle nyní s manželem vstoupila do velkého světa politiky. Za svou roli první dámy zatím sklízí jen dobré reference. Vysokoškolsky vzdělaná štíhlá žena, starostlivá matka a vyznavačka zdravé stravy je přívětivá a srdečná. Pro pozitivní image dobrý základ. |
| Česko hostí šéfa Bílého domu už počtvrté |
|---|
| Dvoudenní pobyt Baracka Obamy v Praze je v pořadí už čtvrtou návštěvou úřadujícího šéfa Bílého domu v Česku. Prvenství z listopadu 1990 patří prezidentu Georgi Bushovi staršímu. Budoucí či bývalí američtí prezidenti přijeli do naší země celkem desetkrát, z toho nejčastěji Richard Nixon - celkem čtyřikrát. |
| Pobyty prezidentů ve funkci: |
| George H.W. Bush: 17.–18. listopadu 1990; |
| Bill Clinton : 11.–12. ledna 1994; |
| George W. Bush: 19.–22. listopadu 2002; |
| George W. Bush: 4–5. června 2007. |
| Příjezdy tehdy budoucích či bývalých hlav USA: |
| Dwight Eisenhower: říjen 1945 |
| Richard Nixon: březen 1967, červenec 1982, říjen 1989, únor 1993 |
| James Carter: červen 1993 |
| George H.W. Bush: listopad 1999 |
| Bill Clinton: leden 1970, říjen 2001, listopad 2005 |