O zvýšení platů politiků rozhodnou poslanci, názory se liší

„Nejlepší by bylo, kdyby se naše platy nezvyšovaly a vyhověli jsme ÚS v tom, že se zvýší jen platy soudců, jakkoli si myslím, že to není správné,“ řekla včera Právu předsedkyně Sněmovny a první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová.

Vnímá, že veřejnost reagovala rozezleně na zprávy o plánovaném zvyšování platů politiků až o desetitisíce. „Rozumím argumentům, že tak, jak má být vyvážená trojí moc ve státě, tak má být vyvážená i platem. Ale zároveň si nemyslím, že by poslanci neměli držet v rámci všech škrtů solidární úroveň s ostatními vrstvami lidí,“ uvedla Němcová.

Přitom předsedové komor, stejně jako premiér a předseda Ústavního soudu, by si podle původního plánu ministerstva práce polepšili ze 150 tisíc na 179 tisíc a ministři ze 106 na 127 tisíc. Poslanec a senátor bez funkce by si přišel místo 56 tisíc na 67 tisíc.

Opačného názoru než Němcová je místopředseda klubu ODS a šéf ústavně-právního výboru Marek Benda, který již léta ve své straně zastává v otázce platů rebelský postoj.

„Zákon byl od začátku nastaven tak, že plat předsedy vlády, předsedů komor parlamentu a předsedy ÚS má být shodný, protože jsou to nejvyšší reprezentanti tří mocí ve státě. Najednou řekneme, že soudcovská moc je víc a má být placená lépe? To považuji za absurdní a nepřijatelné,“ řekl Právu.

Podle Bendy, který roky tvrdí, že snižování platů politiků je populismus, není správná doba na jejich růst. „Není a nikdy nebude,“ je přesvědčen.

S tím souhlasí šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík, který nepovažuje „v této době zvyšování platů za vhodné“. Předsedkyně klubu VV Kateřina Klasnová se chystá navrhnout, aby platy politiků byly dál zmrazeny.

Benda připomněl, že i mezi ústavními činiteli jsou funkce, u kterých je nezávislost stejně důležitá jako u soudců. „Jestliže se nemožnost poklesu platů soudců odůvodňuje jejich nezávislostí, pak by totéž mělo platit třeba i o NKÚ a jeho vedení,“ uvedl.

Zdůraznil, že platy soudců představují ve skupině činitelů největší nápor na státní rozpočet. Jsou jich skoro tři tisíce a státních zástupců, kteří jsou na jejich platy navázáni, je přes tisíc, přičemž politiků a šéfů důležitých úřadů je kolem 350.

Benda tvrdí, že pokud se sáhne na výši platů soudců, pak musí jejich růst kopírovat i platy politiků. Připouští proto i možnost, že poslanci nechají zákon v podobě, v jaké je nyní, tedy že platy zůstanou na nižší úrovni jak pro politiky, tak i pro soudce.

„Umím se smířit s tím, že všichni budou na tom stejně, tedy na nižším koeficientu, čímž bychom ignorovali rozhodnutí ÚS. Ať to soud rozhoduje znovu, i s tím, že se platy zvýší všem. Ale neumím si představit variantu, že to roztrhneme a někomu plat vzroste a někomu ne,“ prohlásil Benda, podle něhož by oddělení soudců byla „hrubá chyba“.

Němcová – stejně jako premiér a šéf ODS Petr Nečas, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) – by naopak byla pro dva odlišné zákony. To by prý nebylo zdlouhavé, protože jde o technickou záležitost.

Peake nazvala problém platů gordickým uzlem. „Je na sebe navázán výpočet platů soudců a ostatních ústavních činitelů. Asi nezbývá nic jiného než tento gordický uzel nerozvazovat, ale už ho konečně rozseknout a oddělit od sebe výpočty platů obou skupin.“

Dodala, že vláda se musí platy obou skupin zabývat, protože Ústavní soud nezrušil koeficient pro výpočet platů všech nejen pro soudce, ale pro všechny.

Připustila také, že „zvyšování platů ústavním činitelům, politikům, ale i soudcům je v tuto chvíli zpupnost vůči zbytku společnosti, která naopak se musí uskromňovat“.

Opozice tvrdí, že v době, kdy se kvůli úsporám snižují platy ve veřejné správě a vláda ubrala i důchodcům, je takový krok nepřijatelný. Vládní koalice se „zaklíná“ rozhodnutím ÚS, který konstatoval, že platy soudců se nesmí snižovat. Po prohlášení předsedy ÚS Pavla Rychetského, že jejich verdikt vůbec nebyl pokynem, aby se zvedaly platy ústavních činitelů, a dokonce ani soudců, toto zaklínadlo ale pobledlo.