Článek
Spor se týkal opatření, podle něhož se měly děti za pandemie koronaviru dvakrát týdně testovat. Z této povinnosti byly vyňaty ty, které měly doklad o prodělání nemoci či očkování. Rodina namítala, že děti navštěvující gymnázium, základní školu a školku covid dříve prodělaly, což dokládala zjištěnými protilátkami. Podle jejího názoru by se tak děti nemusely testovat.
Nejvyšší správní soud v opakovaném posouzení odkázal na to, že ani ve vědecké komunitě nebyla dostatečná shoda na tom, jaká hladina protilátek představuje dostatečnou ochranu. Senát Ústavního soudu v čele s Josefem Baxou ale uvedl, že správní soud chyboval, když považoval odůvodnění mimořádného opatření za dostatečné s tím, že odpovídalo době, kdy bylo přijato, přestože pouze parafrázuje jeho samotný text a nijak se nevyjadřuje k vědeckým poznatkům u vymezených výjimek.
Během pandemie vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, kterým omezilo osobní přítomnost žáků ve školách. Podle Ústavního soudu NSS pochybil tím, že považoval odůvodnění opatření za dostatečné.
— Ústavní soud (@usoud_official) November 8, 2023
Tisková zpráva k nálezu: https://t.co/K6lPopwWER pic.twitter.com/RahDbnCdzk
„Mimořádné opatření neobsahovalo žádné odůvodnění výjimek z testování žáků ve školách a Nejvyšší správní soud nedostál ústavnímu požadavku na jeho přezkum, jestliže jej i přesto shledal zákonným. Zároveň nerespektoval ani vlastní rozhodovací praxi,“ konstatoval v rozhodnutí Baxa.
Případ tak už potřetí poputuje k Nejvyššímu správnímu soudu.