O rozpočet na obranu bude v koalici tuhý boj

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) by chtěla, aby resort získal 169 miliard korun, jak to předpokládal rozpočtový výhled z minulého roku a se kterými počítá i armáda na svou modernizaci.

Tolik peněz se ale nelíbí ostatním vládním stranám. Podle místopředsedy lidovců Jana Bartoška by obrana měla vyjít jen se 160 miliardami korun, které podle současných prognóz odpovídají dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP), jež jsou ze zákona minimem obranných výdajů.

„Za stávající situace vidím dvě procenta jako dostačující. Vláda potřebuje finance i jinde, například na navýšení mezd sestřiček, učitelů a dalších státních zaměstnanců, aby jim umožnila vyrovnat se s důsledky jen nedávno zkrocené inflace,“ řekl Novinkám Bartošek.

Lidovci bojují o navýšení rozpočtů resortů, které spravují. Šéf KDU-ČSL, ministr práce Marian Jurečka navrhuje části státních zaměstnanců, jako jsou uklízečky nebo kuchařky na školách, zvýšit platy už od září, avšak naráží na odpor šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS).

Obrana počítala s tím, že rozpočet na rok 2025 bude vycházet z odhadu HDP, který finance loni vypočítaly na 8451 miliard korun. Ale odhady výkonu české ekonomiky šly zatím dolů na 8031,8 miliardy korun, poté by armáda mohla dostat jen 160 miliard.

Černochová ale věří, že se rozpočet přiblíží loňským odhadům. „Samozřejmě budu bojovat ze všech sil o to, abychom dostali to, co jsme měli v prognózách, protože takto máme modernizaci naší armády postavenou,“ řekla České televizi.

Ministryně je proti ostatním kolegům ve vládě ve výhodě, protože ministr financí je ze stejné strany a zvýšení rozpočtu obrany nad dvě procenta HDP se nebrání tak intenzivně, jako je tomu u jiných resortů. „Každý ministr bude bojovat za vyšší rozpočet. Uvidíme, k čemu se přikloní vláda. Já beru ta dvě procenta jako minimum,“ řekl před časem Právu Stanjura.

Rozpočet ministerstva obrany za vlády Petra Fialy roste nejvíce ze všech resortů. Kabinet prosadil, že hranice dvou procent HDP na obranu, kterou po všech členských státech vyžaduje NATO, se dostala do zákona.

Armáda navyšování rozpočtu obhajuje tím, že vnitřní dluh hlavně na technice a infrastruktuře činí přes 200 miliard korun a že musí i kvůli válce na Ukrajině a zhoršující se bezpečnosti světa urychleně přezbrojit. Mnohamiliardových projektů má rozjeto několik. Mezi největší patří pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 70 miliard korun a nákup 24 letounů F-35 za 150 miliard korun.

Dvě procenta ze zákona začala platit od letošního roku, kdy by měla obrana mít k dispozici 151 miliard korun. Otázkou je, zda je utratí. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Radovana Vícha (SPD) se ministerstvu letos podařilo zatím vyčerpat pouze 53 miliard korun. „Je potom zcela zbytečné plánovat rozpočty s ambicemi více než dvě procenta HDP, když je ministerstvo stejně není schopno utratit,“ řekl Novinkám Vích.