Článek
Případy se táhnou od 90. let, kdy bylo možné žádat o vrácení majetku zabaveného státem na základě Benešových dekretů. Většinou je zádrhel v uznání občanství a pochybnostech o spojení šlechticů s nacistickým Německem. Potomci rodů Desfoures-Walderode, Černínů a Serényiů jsou mezi největšími žadateli o zabavené majetky.
Například Černínů se týká zřícenina hradu Andělská hora u Karlových Varů. Majetek po hraběti Černínovi čítá podle advokáta v kauze Petra Haluzy kromě hradu také řadu polností a lesů. „V tuto chvíli jsou podány u pozemkových úřadů už dvacet let požadavky,“ sdělil Právu advokát.
Nové spory už nelze
Dědicem majetku je Karel Evžen Černín, který podle Haluzy spravuje zemědělský majetek v jižních Čechách, jenž mu byl již dříve vydán po babičce Josefině Černínové (Schwarzenbergové).
Naději na vrácení rodinné hrobky má také dědička rodu Dietrichsteinů Mercedes Dietrichsteinová. Její otec Alexandr Dietrichstein (1899–1964) přišel o majetek na základě dekretů, podle jeho dcery ale k tomu došlo nezákonně.
Restituční nároky jsou již uzavřené, další žádosti není možné řadu let podávat. Vedou se ale zejména nevypořádané spory pocházející již z 90. let. Podle Haluzy jich už není mnoho.
Problémy s občanstvím
„Lhůtu pro podání nároku stanovily jednotlivé restituční zákony (původně museli potomci šlechticů požádat o vrácení majetku do roku 1999 – pozn. red.). Bylo možno ji ve výjimečných případech prodloužit, např. na podkladě nálezu Ústavního soudu,“ vysvětlil právník.
Haluza řekl, že problém u jeho klienta je v uznání českého občanství Černína, rozhodnutí si prý přehazují soudy s ministerstvem vnitra. Naposledy vnuk po hraběti Karel Evžen loni neuspěl u pražského městského soudu se správní žalobou na ministerstvo vnitra, když se domáhal znovuotevření případu občanství svého dědečka.
Rozhodnutí je pravomocné, ale právníci ještě mohou podat ve věci kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Hraběte Černína připravily o majetek československé poválečné dekrety prezidenta republiky.
Podle vnuka ale existují důkazy o tom, že bojoval za osvobození od nacismu. Černín sice žádal po válce o občanství, do jeho smrti v roce 1955 ale úřady nerozhodly. Ve hře je například přes tisíc pozemků ve středních Čechách.
Získali zámek v Luhačovicích
Stejný problém řešila dědička rodu Serenyi Isabella ThienenAdlerflycht. Úřady odmítaly uznat občanství jejímu otci Aloisi Serenyimu. Po zásahu soudu a uznání občanství nakonec potomci dostali loni zelenou k vydání zejména zámku v Luhačovicích na Zlínsku s lesy a dalšími pozemky.
Zatím vyjednávají s obcí o faktickém předání majetku. Serényiové (původem z Uher) se usídlili v Čechách a na Moravě v 17. století, jejich jméno je hlavně spjaté s lázeňstvím v Luhačovicích, podporovali také vinohradnictví.
Vleklý restituční spor vede také rod Walderode historicky spjatý s rodem Desfoursů a Jizerskými horami. Jejich sídlem byl stovky let zámek Hrubý Rohozec v Turnově.
Právě o budovy na Turnovsku, Jablonecku a Liberecku usiluje vdova po hraběti Karlu Friedrichovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která žije ve Vídni.
Potomci bývalých šlechticů žádali po listopadu 1989 vrácení zhruba dvou set hradů, zámků, lesů a rybníků a dalších nemovitostí.
Kauzu ale zřejmě čeká rozuzlení, vyplývá to alespoň z vyjádření právníka Kammerlanderové Romana Heyduka, podle nějž vydal liberecký soud loni důležité rozhodnutí. „Podle soudu je potřeba jasně vymezit a vyčíslit parcely,“ popsal Právu stav věci advokát, který si to vysvětluje tak, že poté by stát už měl přistoupit k vydání majetku.
Majetek Walderode lze podle Heyduka těžko vyčíslit, nicméně odhaduje jej v řádu stovek miliónů korun. Desfoursové pocházejí z Lotrinska, v Čechách do jejich panství spadala část Jizerských hor a řada statků. Desfoursové se později spojili s vymírajícím rodem Walderode, čímž rozšířili majetek na Moravě.
Šlechtický majetek
Šlechtické rody patřily v minulosti spolu s církvemi mezi největší vlastníky půdy. O majetek přišly zejména po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Například ze zhruba 2000 českých a moravských hradů a zámků bylo zkonfiskováno přes 500.
Potomci bývalých šlechticů žádali po listopadu 1989 vrácení zhruba dvou set hradů, zámků, lesů a rybníků a dalších nemovitostí. Původním majitelům se vrátilo několik desítek historických staveb.