O práci přijde 41 tisíc zaměstnanců státu, rozhodla vláda

Celkem tak odejde 41 200 lidí a státní rozpočet ušetří téměř třicet miliard korun. Plat ze státního rozpočtu dostává asi 450 000 lidí.

Kalousek zdůraznil, že tento záměr vlády vycházející z jejího programového prohlášení se netýká učitelů, hasičů ani dalších lidí, kteří nejsou součástí státní správy. "Mohu vyvrátit různé mýty a poplašné zprávy o tom, kolik učitelů, hasičů a příslušníků vězeňské zprávy má být propuštěno... Týká se to zaměstnanců státní správy. Učitelé, hasiči či policisté samozřejmě nejsou zaměstnanci státní správy," řekl novinářům po zasedání kabinetu.

Podle informací Práva ministerstvo financí návrh zmírňuje tím, že ponechává na rozhodnutí jednotlivých ministerstev, o kolik sníží početní stavy zaměstnanců. Kalousek chce ministry k propouštění motivovat. Slibuje, že jim ponechá část uspořených peněz za uvolněné zaměstnance, čímž by mohli platy zbývajícím pracovníkům zvýšit až o 4,5 procenta. Vláda přitom už schválila, že by se měly platy ve státní sféře do roku 2010 každoročně zvedat jen o 1,5 procenta.

Odbory všechny tyto záměry tvrdě odmítají. Plánované propouštění je podle nich administrativní nepromyšlený krok, který povede ke zhoršení kvality poskytovaných služeb. Zásadně odmítají zvýšení platů o 1,5 procenta, protože to považují za nepřijatelné zmrazení platů. Odmítly i Kalouskovu motivační novinku, že za propuštěné bude víc peněz na platy.

"Jedná se o zjevnou diskriminaci těch, kteří se chovali odpovědně a pracovní místa snížili už dříve. Někteří zaměstnanci by byli takovým přístupem neoprávněně znevýhodněni a došlo by k neopodstatněné diferenciaci průměrných platů u srovnatelných skupin zaměstnanců. Tím by byla porušena zásada rovného přístupu," upozornila šéfka Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová.

Ačkoliv tříprocentní snižování stavů si vláda vetkla do svého programového prohlášení a je také součástí plánované reformy státních financí, nesouhlasili s ním před zasedáním vlády ani mnozí ministři. Zcela zásadní námitky měla ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) a místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).

Stoupencem radikálního snižování počtu zaměstnanců nebyl ani ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) a ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL). Šéf kultury poukázal například na to, že by musel snížit počty pracovníků, kteří se starají o národní kulturní památky, ministr Bursík by zase musel omezit počty pracovníků České inspekce životního prostředí či Českého hydrometeorologického ústavu. V zemědělství by se zase snížení počtu pracovníků negativně dotklo veterinární a potravinářské inspekce či katastrálních úřadů, což by mohlo zpomalit vyřizování záležitostí občanů nebo dokonce ohrozit jejich zdraví.

Před zhoršením řady služeb pro občany varovaly i odbory. Podle nich by se snižování stavů nedotklo úředníků, ale především odborných pracovníků, jako jsou učitelé, vychovatelé, dozorci ve věznicích, meteorologové, hydrologové, policisté či hasiči.

"Prodloužily by se například lhůty pro vklad do katastru nemovitostí či čekací doby na vyřízení nejrůznějších žádostí. Zhoršila by se prevence ochrany zdraví i bezpečnostní situace ve státě. Ubylo by kontrol zboží, čímž by byla ohrožena ochrana spotřebitelů," uvedla Vondrová.