O poplatcích nelze mluvit, dokud nebude mít každý svého lékaře, řekl Válek

Válek přiznal, že neúměrné přetěžování urgentních příjmů lidmi s banálními nemocemi je nebezpečné.

„Lékaři na urgentních příjmech se musí především věnovat vážným úrazům, mozkovým příhodám nebo infarktům,“ uvedl Válek.

„Když se místo toho věnují banalitám typu: týden mne bolí hlava nebo 14 dní kašlu, pak se může stát, že umře pacient, který jejich pomoc potřebuje a kterému mohli zachránit život,“ dodal.

Přesto chápe lidi, kteří to dělají. „Já si netroufnu kritizovat pacienty, proto jsem také nikdy nemluvil o poplatcích. Dokud nezajistím dostatečnou dostupnost primární péče, dokud každý občan České republiky nebude mít svého praktického lékaře, svého pediatra, který se o něj v pracovní době postará, a je v situaci, že ho vůbec nemá nebo dlouho čeká, než se k němu dostane, tak se nedivím, že využívá tento systém a jede na urgentní příjem nebo na pohotovost, byť by vlastně neměl a je to zneužívání urgentní péče,“ zdůraznil Válek.

Urgentní příjmy jsou navíc na rozdíl od pohotovostí bezplatné.

Nedostatek lékařů považuje spolu s nedostatkem léků za největší problém. „Hlavním problémem českého zdravotnictví, který je specifický, je posledních 15 let postupně se zhoršující dostupnost primární péče, základní péče, kdy potřebujete svého praktického lékaře, svého zubaře, svého pediatra, ke kterému jdete, když vám něco je,“ uvedl.

Na vině je postupné stárnutí těchto lékařů. Z dat podle něj plyne, že „pokud s tím něco neuděláme velmi rychle, tak po roce 2035 nastane fiasko.“

Ministerstvo se proto snaží problém řešit. Už před lety se zvýšil počet studentů lékařských fakult a nyní by to už mělo přinášet výsledky.

„Absolvent, který si vybere kariéru praktického lékaře pro dospělé, musí nastoupit na pracoviště jiného praktického lékaře, který je akreditovaný,“ přiznal ministr.

„A ten lékař mu dává plat, aniž by mu školenec vydělával nějaké peníze. Pro lékaře, který školí, je to velmi náročné a máloco ho vede k tomu, aby absolventa přijal,“ upozornil Válek.

Ministerstvo proto přišlo s řešením. „O 850 milionů jsme navýšili peníze, které jdou na podporu těch nejvíce potřebných oborů, což je praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti. Těm praktikům, kteří jsou schopni vyškolit další mladé praktické lékaře, bude kompletně refundovat mzdu těch mladých praktických lékařů,“ pokračoval.

„Postupně by se měl jejich počet navyšovat, abychom se dostali na kýžený počet každý rok a vyprodukovali 250 nových praktických lékařů pro dospělé,“ dodal ministr.

Ministerstvo plánuje také reformu, která by měla lépe zajišťovat dostupnost péče.

„Systém, zdravotního pojištění je nastaven na to, že pojišťovna má říci: ‚Potřebujeme tolik a tolik lékařů, abychom mohli svým pojištěncům zajistit kvalitní péči. A naši pojištěnci jsou tam a tam a do těchto míst potřebujeme specialisty dostat,‘“ uvedl.

„K tomu pojišťovna potřebuje legislativní oporu a mít informace ze systému. Ani jedno z toho pojišťovny neměly a stát se o to ani nesnažil,“ podotkl Válek.

„Příští rok proto chceme předložit zákon o zdravotních pojišťovnách a zdravotním pojištění. Chci, aby pojišťovny měly nejen odpovědnost k zajišťování péče, její dostupnosti a k zajišťování léků, ale aby měly také potřebné pravomoci,“ dodal.

Řešit by se měla i otázka pohotovostí, aby praktici byli dostupní delší dobu. „Existuje síť pohotovostních služeb. Ty má zajišťovat kraj a má k tomu málo nástrojů,“ přiznal Válek.

Chtěl by, aby pohotovosti fungovaly u všech urgentních příjmů. „V nemocnici by měla být jak pohotovost, tak urgent. Sestřička má říci: ‚Vy na pohotovost, vy na urgent,‘“ dodal.

Pohotovosti mimo nemocnice podle něj nemají smysl. „Pohotovost, pokud současně není otevřená lékárna a pokud lékař nemůže udělat některá vyšetření jako ultrazvuk, rentgenový snímek nebo laboratoř, je vám stejně na nic,“ zdůraznil Válek.

Podle něj není obtížné řešit ani otázku služeb na pohotovostech. „Praktici musejí do systému vstoupit a podílet se na pohotovostech,“ podotkl.

Nutit je neplánuje. „Nechceme, aby někdo skončil kvůli tomu, že by musel sloužit na pohotovosti. Hledáme skupinu lékařů, kteří budou mít pohotovost jako povinnost. Zájem sloužit není malý a ti, co se zapojí, dostanou benefit, třeba formou navýšení paušálních plateb. Ti, co by nechtěli a měli by, dostanou malus, tedy snížení paušálních plateb,“ doplnil Válek.