Hlavní obsah

O křesle šéfa KDU-ČSL uvažují i Línek s Parkanovou

Právo, Novinky, fia, mat, ner
PRAHA

Náměstek pardubického hejtmana Roman Línek, který v pondělí večer rezignoval na funkci místopředsedy KDU-ČSL, nevyloučil svou kandidaturu na funkci předsedy strany nebo jiný post ve vedení. Lidovci na Vysočině by zase rádi viděli v čele strany poslankyni Vlastu Parkanovou, kterou ve středu navrhli do funkce místopředsedkyně.

Článek

Jak Línek, tak Parkanová se těší významné podpoře členské základny ve svých regionech. Línek je předsedou krajské organizace lidovců na Pardubicku a kromě řadových straníků se za něj staví také místní funkcionáři.

"Určitě budeme navrhovat, aby na prosincovém sjezdu kandidoval. Zda na místopředsedu nebo předsedu strany, to by ale bylo v tuto chvíli věštění z křišťálové koule," řekl místopředseda krajské KDU-ČSL Pardubicka Radomil Kašpar.

Sám Línek nevylučuje, že by kandidoval i na předsedu strany. "Vše závisí na průběhu vnitrostranické diskuse," řekl v úterý Právu.

Lidovci na Vysočině chtějí v čele strany Parkanovou

Zatímco o předsedovi KDU-ČSL bude v Brně rozhodovat prosincový sjezd, místopředsedy bude volit celostátní konference už 4. září.

 "Navrhujeme na post místopředsedy strany Vlastu Parkanovou a zároveň vyslovujeme naději, že přijme i kandidaturu na předsedu strany," sdělil Právu po skončení středečního jednání šéf lidovců na Vysočině Václav Kodet.

"Výzva křesťanských demokratů z Vysočiny mě zavazuje o ní odpovědně uvažovat," reagovala Parkanová.

Bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová podle vedení vysočinských lidovců jako jedna z mála splňuje předpoklady k tomu, aby zasedla v předsednictvu strany.

"Nebylo by dobré, aby na post místopředsedy kandidoval některý z předsedů, který tuto funkci už po Josefu Luxovi zastával. Za druhé zvítězil názor, že nejvhodnější kandidát by měl vzejít ze 13 lidoveckých poslanců ve Sněmovně," zdůvodnil rozhodnutí Václav Kodet. Politika na nejvyšší úrovni se podle něj nejvíc odehrává právě ve Sněmovně.

Podle Kasala by nikdo neměl být předsedou podruhé

V souvislosti s kandidaturou na předsedu KDU-ČSL padají nejčastěji jména jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka či odstupujícího ministra zahraničí Cyrila Svobody.

Juránek sám úvahy o tom, že by se ucházel o stranické vedení, odmítl. "V žádném případě teď nebudu kandidovat na žádnou funkci," řekl Juránek v rozhovoru pro Rovnost. "Teď před mimořádným sjezdem bude důležité, aby ty posty zastávali lidé, kteří jsou v Praze a mohou pro KDU-ČSL ještě něco udělat v probíhajících jednáních," dodal hejtman.

Svobodovu kandidaturu na křeslo uvolněné Miroslavem Kalouskem nepřímo zpochybnil úřadující předseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podle něho by na místo v čele strany neměl kandidovat žádný z dřívějších předsedů. "Strana by do těch nelehkých příštích let měla najít nového vhodného lídra," řekl Kasal.

Stejný názor zastává také poslanec Pavel Severa, podle něhož by žádný z bývalých předsedů ani ze členů nynějšího vedení o místo předsedy bojovat neměl. Svobodu proto nepovažuje za reálného kandidáta, jihomoravského hejtmana Juránka ano.

Související články

Lidovci žádají hlavy celého vedení

U lidovců se šíří lavina žádostí, aby nezůstal jejich dnes již bývalý předseda Miroslav Kalousek v rezignaci sám, ale aby se k němu připojilo i celé...

Výběr článků

Načítám