Článek
Zákon se vztahuje také na Babišův fond Hartenberg, který skupuje kliniky asistované reprodukce. Ministerstvo zemědělství nyní zadalo právníkům, aby vytvořili analýzu, jak má zákon vykládat.
„Klíčové bude právní stanovisko, které si necháme udělat na základě znění zákona, jež nyní prošlo. Abychom byli schopni říct, jak se pak mají dotace řídit podle dikce zákona. Ale já nejsem právník. Není úplně jednoznačné, co lze považovat za nárokovou a co za nenárokovou dotaci,“ řekl Právu šéf resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Agrofert: Intenzivně to řešíme
Zmatený je i Agrofert. Dosud prý neví, o které dotace koncern po nabytí platnosti zákona přijde.
„Nedokážeme to ještě říci. Intenzivně to řešíme. Každý den probíhají porady, ale zatím ještě nejsme schopni říci, jak to bude vypadat. Nejdříve to musíme probrat ve firmě s dceřinými firmami a partnery,“ řekl Právu mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Jeho slova potvrdil i člen představenstva Agrofertu a zároveň šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Zákon je tak zmatený právní paskvil, že to nikdo neví,“ napsal Právu.
Sporný odstavec zákona zní takto: „Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 procent účasti společníka v obchodní společnosti.“
Podle autora tohoto ustanovení, poslance za TOP 09 Martina Plíška, se norma týká takřka všech dotací. Týkat by se prý neměla jen těch evropských dotací, které se rozdělují podle evropských předpisů automaticky. „Podle zákona jsou všechny dotace nenárokové,“ poznamenal pro Právo Plíšek.
Žasnu, že kolegové řeší znění zákona poté, co je schválen, ale nezúčastnili se debaty o jeho podobě. Kolegové z hnutí ANO to odflákli a nemakali.
Člen vlády podle něj může mít velký vliv i na toky evropských dotací. „Jen těžko si lze představit, že například ministr pro místní rozvoj bude ve velkém čerpat evropské dotace, které distribuuje jeho ministerstvo. Evropské peníze jsou i naše peníze a i při nakládání s nimi bychom se měli snažit zamezovat střetu zájmů. Ostatně Čapí hnízdo může být v tomto směru mementem,“ řekl Právu.
Fakt, že jeho kolegové z ANO zákon teprve luští, mu připadá šokující. „Žasnu, že kolegové řeší znění zákona poté, co je schválen, ale nezúčastnili se debaty o jeho podobě. Kolegové z hnutí ANO to odflákli a nemakali,“ dodal.
Norma se má vztahovat až na nové veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky. Ty, které už jsou v běhu a schválené, bude moci i po účinnosti zákona Agrofert čerpat dál. Zákon bude účinný 15 dnů od vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by mohlo být už v lednu 2017. Normu ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman. Pokud by ji vetoval, sejde se k zákonu Sněmovna nejspíš v lednu. Účinnost by se tak odložila zhruba o měsíc.
Podle Faltýnka Agrofert od roku 2006 do roku 2015 dostal na dotacích z rozpočtu Česka 2,27 miliardy korun. Z Evropské unie pak dostal 4,6 miliardy korun.
„Olma například dostala 65 miliónů korun z nenárokových dotací a ty by neměly být nově přiděleny,“ uvedl europoslanec za ČSSD Miroslav Poche.
Tzv. nárokové dotace bude podle Pocheho dostávat Agrofert dál. „To jsou ty dotace na hektar, na litr a tak dále. A ty nenárokové, o které se žádá, ty ten zákon zakazuje. Zákon vylučuje ty dotace, které si jako ministr může svým vlivem teoreticky přidělit sám. U těch nárokových je to automatické, že na to žádný ministr nemůže mít vliv,“ upřesnil Právu.
Babiš: Trump se inspiroval u mě
Aby o dotace nepřišel, musel by se ovládání firmy Babiš vzdát. Ze svých firem odchází např. budoucí prezident USA Donald Trump. Na otázku, zda se nechce inspirovat, Právu řekl: „Inspirace to není. Spíš se Trump inspiroval u mě. Já jsem odešel z Agrofertu v lednu 2014! Před nástupem do funkce ministra!“
Babiš tím míní odchod z pozice generálního ředitele. Na otázku, zda zváží firmu převést do nějakého svěřeneckého fondu, Právu pouze řekl, že se poradí s právníky co dál.