Nůžky mezi Českem a Slovenskem jsou rozevřené

Česko však nadále zůstává hospodářsky výkonnější zemí. V příštím roce se v Česku očekává recese, tedy pokles reálného hrubého domácího produktu. Na Slovensku, kde se už od roku 2009 platí eurem, experti očekávají stagnaci ekonomiky.

Podle Eurostatu dosahoval v roce 1995 HDP na obyvatele v Česku 77,9 procenta průměru zemí, které jsou dnes v EU. Na Slovensku to tehdy bylo 48,9 procenta. V následujících letech obě země hospodářsky rostly, na Slovensku byl přitom růst intenzivnější a životní úroveň se sbližovala.

Nejmenší rozdíl mezi Českem a Slovenskem byl v roce 2012. HDP na obyvatele v Česku tehdy dosáhl 83,8 procenta průměru EU, na Slovensku to bylo 77,4 procenta EU.

V následujících letech se ale rozdíl začal znovu zvyšovat, zejména díky rychlejšímu hospodářskému růstu v Česku. To loni dosáhlo 91,6 procenta HDP průměru zemí Unie, zatímco Slovensko bylo na 69,4 procenta průměru Evropské unie.

Nejvíc se životní úroveň v Česku přiblížila průměru EU v roce 2020, kdy HDP na obyvatele dosahoval 93,4 procenta evropského průměru. Na Slovensku byl dosavadní vrchol v roce 2015, kdy HDP na obyvatele dosáhl 78,6 procenta.

V posledních letech obě země vůči evropskému průměru ztratily kvůli hospodářskému oslabení způsobenému pandemií koronaviru.

Obě země se potýkají se schodkem státního rozpočtu. V Česku by měl podle prognózy ministerstva financí příští rok činit 4,6 procenta HDP, na Slovensku 6,4 procenta HDP.

Mezi oběma státy přetrvávají rozdíly ve mzdách. V Česku byla letos ve třetím čtvrtletí průměrná mzda 39 858 Kč, za deset let vzrostla o 63 procent. Podobný růst zaznamenala průměrná mzda od roku 2012 i na Slovensku, kde se zvýšila zhruba o dvě třetiny na 1296 eur (31 360 korun) v letošním třetím čtvrtletí.

I přes růst nominálních mezd se v posledním roce reálné příjmy obyvatel obou zemí snížily kvůli vysoké inflaci, která v Česku v listopadu činila meziročně 16,2 procenta a na Slovensku 15,4 procenta.

Po zohlednění růstu cen se reálné mzdy Čechů meziročně propadly o 9,8 procenta, Slovákům klesly o čtyři procenta.

Česko se dlouhodobě potýká s nižší nezaměstnaností než Slovensko. V současnosti má podle informací Eurostatu Česko nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, zatímco Slovensko je na 17. místě z 27 zemí.

V listopadu byla míra nezaměstnanosti 3,5 procenta, stejně jako v předchozích dvou měsících. Vzhledem k očekávanému ekonomickému oslabení analytici předpokládají, že se v příštím roce míra nezaměstnanosti zvýší na čtyři procenta.

Slovensko v 90. letech čelilo dvouciferné míře nezaměstnanosti, v roce 2001 dosáhla rekordních 19,2 procenta. Výrazné zlepšení situace na trhu práce zaznamenalo Slovensko v letech 2014 až 2019, kdy nezaměstnanost v zemi postupně klesla na 5,8 procenta. Po propuknutí pandemie covidu-19 míra nezaměstnanosti na Slovensku vzrostla na loňských 6,8 procenta, v letošním třetím čtvrtletí byla šest procent.