Hlavní obsah

NS: Posmrtné odebrání DNA bez předchozího souhlasu je nezákonné

Právo, Novinky, jas, pko
Brno

Vzorky DNA posmrtně odebrané bez předchozího souhlasu zemřelého nemohou být použity jako důkaz, rozhodl Nejvyšší soud. Verdikt se týká případu ženy, která se ve sporu o dědictví domáhala popření otcovství.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Test DNA vyhotovený na základě vzorku DNA odebraného z těla zemřelého, aniž by k tomu dal souhlas před smrtí sám zemřelý nebo po jeho smrti osoby oprávněné k pietní ochraně osobnosti podle občanského zákoníku, je nezákonně získaným důkazem – a jako takový je v řízení nepřípustný,“ konstatovali soudci Občanskoprávního a obchodního kolegia NS ve svém sjednocujícím stanovisku.

Soudci posuzovali případ ženy, která se snažila dokázat, že je biologickou dcerou zemřelého muže, který jí měl před svou smrtí údajně slibovat dědictví.

Nesepsal ale závěť v její prospěch, a tak nechala společně se svou matkou udělat test DNA na základě vzorku odebraného až po jeho smrti.

Ženu přitom vychoval jiný muž, který byl jako otec zapsán dokonce i na matrice a žena po něm i dědila.

Touha po majetku není dostatečný důvod

„Jestliže tedy v přezkoumávané věci zůstavitel sám za svého života neurčil, jak má být s jeho ostatky naloženo, a nebyl ani získán souhlas osob oprávněných takový souhlas udělit, bylo svévolným odběrem vzorků DNA zemřelého zasaženo do práva na pietní ochranu osobnosti,“ stojí v usnesení.

Soudci připomněli, že muž, který byl v matrice uveden jako otec, plnil většinu života otcovské povinnosti a dcera chtěla jeho otcovství zpochybnit až v okamžiku, kdy zjistila, že ji údajný biologický otec neuvedl v závěti.

„Její čistě majetkový zájem nelze považovat za dostatečný důvod k zásahu do nastolených rodinných vazeb,“ rozhodli soudci.

Související témata:

Výběr článků

Načítám