Hlavní obsah

NS poprvé rozhodl, že odposlech byl nezákonný

Právo, Patrik Biskup

Pražského klenotníka Václava Oudu bude zřejmě muset stát odškodnit za nezákonné špiclování. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně (NS) totiž příslušný soud nařídil odposlech jeho mobilního telefonu v rozporu s právními předpisy.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Je to vůbec poprvé, kdy NS v rámci přezkumu zákonnosti soudních příkazů k monitorování telefonních hovorů dal stěžovateli za pravdu.

„NS jen prověřuje oprávněnost či neoprávněnost odposlechů. Už neřeší, jestli v případě porušení zákona má poškozený nárok na satisfakci. Pokud má pocit, že mu tím vznikla újma, může se domáhat náhrady škody žalobou,“ řekl mluvčí NS Petr Knötig.

Podle plzeňského advokáta Roberta Kašeho je to nové rozhodnutí a na jeho dopady pro poškozeného se ještě bude právo hledat.

„Určitě připadá v úvahu náhrada škody způsobená neoprávněným úředním postupem. Jednalo by se o nemajetkovou újmu,“ sdělil.

Používal prý bratrův mobil

Příkaz k odposlechu telefonu 42letého jednatele společnosti Diamonds vydal Okresní soud Praha-východ v srpnu 2010 v souvislosti s vyšetřováním krádeže šperků a mincí v mnohamiliónové hodnotě z bytu pražského právníka.

Policisté tehdy s případem spojovali Oudova bratra Martina. Z operativních zdrojů prý měli zjištěno, že se údajně pokoušel v jednom starožitnictví kradené mince prodat. A protože podle policistů měl Martin Ouda používat mobil svého bratra Václava, dostal soudce na stůl návrh na jeho odposlech.

„Soudní příkaz neobsahoval všechny zákonem požadované náležitosti. Zcela chyběly konkrétní skutkové okolnosti, které by vydání tohoto příkazu odůvodňovaly. Okresní soud se omezil jen na popis stíhaného skutku a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit podstatné okolnosti vedoucí přímo k pachatelům popsané trestné činnosti a ke ztotožnění osob, které se na trestné činnosti podílely,“ konstatoval předseda senátu NS Jiří Pácal.

Jeho jméno nepadlo

Ouda ve své stížnosti namítal, že on ani jeho bratr žádný podíl na trestné činnosti neměli, stejně jako neměli obchodní či jiné vztahy s osobami, které byly následně stíhány.

„Pokud jde o údajná zjištění učiněná operativní cestou, která měla být z podnětu policie podkladem pro vydání příkazu k odposlechu, nepromítl se jejich obsah nijak do trestního spisu,“ doplnil Ouda.

Také během projednávání případu před soudem jméno Ouda nepadlo. Státní zástupce obžaloval z krádeže šperků a mincí dva Ukrajince. Prokázána vina ale nakonec nebyla ani jednomu z obžalovaných.

Nejvyšší soud se od roku 2010 zabýval celkem dvanácti podněty k přezkumu zákonnosti odposlechů. S výjimkou Oudova případu shledal všechny ostatní soudní příkazy jako zákonné.

Právo získalo i Oudovo vyjádření na rozhodnutí NS. „Cítím to jako velkou satisfakci,“ řekl Ouda.

Výběr článků

Načítám