Novým šéfem lidovců se stal Kalousek

V prvním kole se utkali všichni čtyři kandidáti, ale Jaromír Talíř a Libor Ambrozek dostali od delegátů jen málo přes 20 hlasů. Svoboda získal 116 hlasů, ale již se začalo rýsovat Kalouskovo vítězství - z prvního kola vyšel nejlépe ziskem 135 hlasů. Do druhého kola tak postoupil jen Kalousek se Svobodou.

Prvním místopředsedou KDU-ČSL byl zvolen poslanec a bývalý předseda strany Jan Kasal. Další místopředsedy se stali ministr dopravy Milan Šimonovský, ministr životního prostředí Libor Ambrozek, ministr zahraničí Cyril Svoboda a hejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Sjezd začal vystoupením hostů. O první vzruch se postaral šéf ODS Topolánek, který se ostře pustil do současné politiky křesťanských demokratů, ale současně jim nabídl spolupráci.

Topolánek ve svém projevu zdůraznil historické kořeny KDU-ČSL a její nepostradatelnost v českém politickém systému a při "jakýchkoli strategických úvahách". "I když se musím zároveň přiznat, že vaše současné vládní působení sledujeme trochu s rozpaky," řekl Topolánek.

Nemínil podle svých slov hovořit o dlouhodobých názorových rozporech, ale "chtěl bych mluvit o tom, co by nás mohlo a mělo spojovat. Říkám mohlo, protože se obávám, že v politice současné vlády těch společných jmenovatelů je zdánlivě méně. A říkám mělo, protože koaliční spolupráce křesťansko-demokratických a liberálně-konzervativních sil je v ČR žádoucí".

Topolánek současně zkritizoval zejména politiku vlády směrem k Evropské unii, čímž se nepřímo opřel do lidoveckého šéfa a ministra zahraničí Cyrila Svobody, který dnes obhajuje své křeslo. Topolánkovi nejvíce vadí tzv. charta základních práv, která je součástí návrhu evropské ústavy. Šéf ODS je označil za "dokument budovatelů".

Topolánek podle svých slov postrádá v euroústavě důraz na rodinné hodnoty, které jsou blízké i KDU-ČSL. "ODS věří, že tyto hodnoty - konzervativní - ODS a lidovce spojují nehledě na to, že jsou křesťanští demokraté ve vládě." Za konzervativce v KDU-ČSL je považován Svobodův hlavní rival, poslanec Miroslav Kalousek.

Kalousek na dotaz Práva Topolánkův projev komentoval slovy: "Já jsem to bral jako čistě taktickou záležitost. Předseda opoziční strany na našem sjezdu nemohl promluvit jinak. Beru to jako profesionální, takticky dobře připravený projev."

Se zpožděním dorazil i premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla, který na rozdíl od Topolánka pochválil Svobodu. "Není náhoda, že naše strany se staly společně s Unií svobody součástí vládní koalice, že vytvořily koalici, která měla odvahu se dát do díla, i když poměry nevypadaly příliš výhodně," řekl mj. v obsáhlém projevu, v němž hájil zejména reformu veřejných financí.

Špidla zdůraznil, že se v koaličním vládnutí musí překonávat ostré a zásadní překážky. "Naši političtí protivníci si zvolili pseudotéma ochrany národních zájmů prostřednictvím uzavírání se. Bylo to velké střetnutí a nebýt spolupráce všech stran - a KDU-ČSL mezi nimi - nepodařilo by se dosáhnout výsledku, kterého jsme dosáhli," uvedl Špidla v souvislosti s letošním referendem o vstupu Česka do EU s tím, že "teď je před námi zásadní téma - způsob začlenění do EU, který povede do hlavního proudu a centra evropského dění, nikoli na jeho kraj. Izolovaná pozice je pro republiku nevýhodná."

Špidla nepřímo podpořil Svobodu, když vyzdvihl jeho zásluhy na poli diplomacie. "Jednání v EU jsou nepochybně spjata s ministrem", který podle premiéra provádí dobrou, koncepční a dlouhodobou politiku. Podle Špidly se ukazuje, že se pozice Česka v Unii za poslední rok posílila.

Za papírového favorita lidovců je považován současný předseda křesťanských demokratů, vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten získal podporu na osmi ze čtrnácti krajských konferencí. Tato doporučení však neznamenají nominaci ani povinnost delegátů hlasovat v souladu s míněním regionů.

Nejvážnějšího soupeře má Svoboda v předsedovi rozpočtového výboru Sněmovny Miroslavu Kalouskovi, který je považován za spolutvůrce reformy veřejných financí a má důležité kontakty v ekonomické sféře. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek a šéf poslanecké frakce Jaromír Talíř se proti nim zdají být spíše soupeři do počtu.

Svoboda proti Kalouskovi ztrácí kvůli kritice za některé své zahraničně politické kroky, například za okatou podporu USA v tažení proti Iráku, kdy ztrácel sympatie i uvnitř vlastní strany.

Na Svobodovi navíc stále leží stín prohraných senátních a komunálních voleb. Na vrub Svobodovy politiky se leckdy přičítají i občasné propady volebních preferencí až k hranicím průchodnosti do Sněmovny. Například letos v dubnu CVVM naměřilo křesťanským demokratům pouhé jedno procento nad nutných pět procentních bodů.

"Troje prohrané volby jsou tak akorát," uvedl Svobodův oponent a Kalouskův spojenec Jan Kasal, místopředseda Sněmovny. Podle svých slov Právu by chtěl, aby lidovci měli přívětivou i jednoznačnou tvář a nemyslí si, že by se jí to zvláště dařilo.

Kalousek má jako jediný sílu nynějšího předsedu svrhnout z lidoveckého trůnu. Byl to právě on, kdo již před rokem - po senátních volbách - v Právu řekl, že by Svoboda měl okamžitě rezignovat. "Já jsem pouze připomněl vlastní prohlášení o vyvozování osobní odpovědnosti. Myslel jsem že moderní politik v Evropě by to po takovýchto volbách udělal," řekl tehdy Kalousek.

Právě loňské prohrané volby jsou nejčastějším argumentem v ústech Svobodových odpůrců. Lidovci v senátních volbách získali pouze jedno z 27 senátorských křesel. Z 20 statutárních měst mají po komunálních volbách, kdy neobhájili silnou roli na venkově, svého primátora jen v Českých Budějovicích. Ani v krajských volbách v Praze křesťanští demokraté přesvědčivě nezabodovali.

Svoboda ale proti podobným výtkám argumentuje. "Především jsme uspěli ve volbách do Poslanecké sněmovny, kde máme nejvíce mandátů od roku 1989. Díky tomuto výsledku jsme i ve vládní koalici," řekl Svoboda.

Kalousek, který se, jak uvedl, snažil v předvolební kampani vyhnout kritickému tónu a vedení strany nic nevyčítat, si také dobře uvědomil současnou slabinu lidovců. "Úkolem vedení strany by bylo vést stranu k úspěšným krajským volbám, které nás čekají již za rok," řekl Právu Kalousek. Dodal, že soutěž o předsedu není soutěží o vládní křesla, ale o způsobu profilace a řízení strany.

Neúspěšné volby si vzal jako jedno z východisek i nejmladší kandidát, ministr Ambrozek, který věří, že delegáty sjezdu osloví svou energií a novými tématy z ekologie. I když si věří, že nejvyšší stranické mety dosáhne, Právu řekl: "Významná část delegátů určitě bude uvažovat, že by se měla současnému vedení dát ještě šance a že by se mělo počkat na výsledek krajských a senátních voleb."

Poslední z kandidátů šéf poslanců Talíř, který chce jako Ambrozek sjednotit znesvářené proudy uvnitř strany, vyčítá stranickému vedení hlavně to, že "neuchopuje šanci, která se utvořila po rozpadu čtyřkoalice". Talíř ale dodal, že KDU-ČSL nemá jasnou vizi, jak tento prostor zaplnit.

Pro současného předsedu hraje to, že Svoboda je vicepremiérem a šéfem jednoho z klíčových ministerstev. Jeho sesazení by mohlo rozviklat složení beztak křehké vládní koalice. Bez silného stranického mandátu by mohla být zpochybňována jeho exekutivní role s poukazem na slabou pozici v KDU-ČSL.

Ambrozek vidí ve svém ministerském postu určité zvýhodnění. "To, že jsem člen vlády, je určitá výhoda proti Kalouskovi nebo Talířovi," uvedl Ambrozek.

Kalousek v tom ale nevýhodu nevidí a rozkročit se mezi vládou a parlamentem rozhodně nechystá. "Problém by byl, kdybych nebyl ve Sněmovně," podotkl. Rovněž Talíř nepovažuje svou neúčast ve vládě za komplikaci. "Pozice předsedy parlamentního klubu není nijak nevýznamná," řekl Právu.