Článek
Podle zákona akciové společnosti, které se budou chtít účastnit soutěží o veřejné zakázky, budou muset mít své akcie zaknihovány. Řada společností ale má akcie v listinné podobě.
Z hlediska podoby se akcie dělí na listinné a zaknihované. Zatímco listinné akcie mají fyzickou podobu, zaknihované akcie existují jako pouhý zápis v evidenci, která je vedena u Centrálního depozitáře cenných papírů, a. s., (dále jen „CDCP“).
Zaknihování akcií je pro firmy, které mají například jednoho či dva akcionáře, snadné. Ale není snadné a hlavně není levné pro firmy, které mají řadu akcionářů, rozptýlených například po Česku.
Časově náročný proces zaknihování
Zaknihování akcií je administrativně náročný proces, který trvá několik měsíců, přitom zákon o veřejných zakázkách začne platit už 1. října, upozornila před časem své členy i Hospodářská komora ČR.
Zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů koncem dubna. Bez zaknihování akcií ale může zadavatel veřejné zakázky, je-li podmínka zaknihování uvedena v zadávací dokumentaci, vyloučit účastníka, který je akciovou společností a nemá zaknihované akcie.
Základní investice se tedy může vyšplhat řádově do desítek tisíc a celý proces přeměny by měla být akciová společnost schopna vyřídit v rámci několika měsíců.
To neplatí pro akciové společnosti se sídlem v zahraničí, v jejichž případě postačuje pouze předložit čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Komora s tím nesouhlasí a považuje to za diskriminační.
Maximálně sedm měsíců
Přeměna podoby akcií z listinných na zaknihované je totiž provedena formou změny stanov společnosti. Změna stanov společnosti musí být odsouhlasena valnou hromadou a tato změna musí být zapsána do obchodního rejstříku.
Z valné hromady je nutné pořídit notářský zápis. Akciová společnost pošle akcionářům oznámení o přeměně podoby akcií na zaknihované, zveřejní rozhodnutí o přeměně akcií v Obchodním věstníku, uveřejní na svých internetových stránkách a určí akcionářům dvou až šestiměsíční lhůtu pro odevzdání listinných akcií.
V případě, že v uvedené lhůtě neodevzdají akcie všichni akcionáři, vyhlásí společnost ještě dodatečnou lhůtu, zpravidla v délce jeden měsíc. Dále vyzve akcionáře, aby si zřídili u účastníků CDCP (zpravidla banky a obchodníci s cennými papíry) majetkové účty.
Další fáze nastává ve chvíli, kdy akciová společnost již obdrží od akcionářů všechny listinné akcie nebo marně uplyne řádná a dodatečná lhůta pro jejich odevzdání.
Výdaje za zaknihování v řádu tisíců
Akciová společnost následně zažádá CDCP o zaevidování zaknihovaných akcií do centrální evidence a o přidělení kódu pro identifikaci cenného papíru (tzv. ISIN).
Pokud požadavek zaknihovaných akcií u akciových společností nebude uveden, máme za to, že nebude možné účastníky, akciové společnosti, ze zadávacího řízení při nesplnění zaknihovaných akcií vyloučit
Po splnění těchto podmínek může akciová společnost již uzavřít smlouvu s CDCP a udělit pokyn k připsání zaknihovaných akcií na majetkové účty akcionářů. Datum podpisu smlouvy s CDCP nelze považovat za datum zaknihování emise, ale je jím až okamžik připsání zaknihovaných akcií na majetkové účty akcionářů.
To vše není levné. Platí se notáři, jen soudní poplatek za zápis do obchodního rejstříku představuje 2000 Kč, poplatek za zveřejnění v Obchodním věstníku 2500 Kč. Jednorázový poplatek za zápis emise představuje 5800 Kč (nutno zaplatit za každou jednotlivou emisi akciové společnosti). Je nutno počítat i s pravidelným poplatkem za vedení evidence emise.
Na organizace zaknihování je možné si najmout specializované firmy, zpravidla obchodníky s cennými papíry. „Základní investice se tedy může vyšplhat řádově do desítek tisíc a celý proces přeměny by měla být akciová společnost schopna vyřídit v rámci několika měsíců,” upozorňuje Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Zákon se nedotkne s.r.o.
V případě existence většího množství minoritních akcionářů je minimální lhůta nutná na přeměnu podoby akcií čtyři měsíce. Spory o výklad Advokátní kancelář Schejbal současně upozornila na možné nejasnosti.
Právní úprava nedopadne na společnosti s ručením omezeným, a to ani v případě, že mají vydané kmenové listy, protože kmenový list není akcie.
Zajímavá je ale podle advokátů i určitá dispozitivnost (libovůle) zadavatele, zda akciovou společnost bez zaknihovaných akcií ze soutěže vyloučí, či nikoli.
Bez požadavku nelze účastníky vyloučit
To, že účastník řízení, akciová společnost, musí mít vydány pouze zaknihované akcie, ale bude muset být zadavatelem, je uvedeno v podmínkách účasti v zadávacím řízení, upozorňuje advokátní kancelář Schejbal.
„Pokud požadavek zaknihovaných akcií u akciových společností nebude uveden, máme za to, že nebude možné účastníky, akciové společnosti, ze zadávacího řízení při nesplnění zaknihovaných akcií vyloučit. Takový postup by byl v rozporu s obecnými zásadami, na kterých je zákon postaven, zejména se zásadami transparentnosti, přiměřenosti a nediskriminace účastníků zadávacího řízení,” uvádějí advokáti.