Nový zákon o zbraních prošel Senátem, zkritizovala ho Kordová Marvanová i Láska

Pokud jej podepíše prezident, začne platit od roku 2026. I v Senátu se ovšem právní norma setkala s kritikou kvůli benevolenci k dlouhým zbraním. Kvůli zákonu například lékaři nově ve svém systému uvidí, že je jejich pacient držitelem zbrojního oprávnění.

Prodejci zbraní budou mít povinnost hlásit podezřelé nákupy, z deseti na pět let se zkrátí lhůta pro posouzení zdravotní způsobilosti držitele oprávnění.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zákon ještě dopoledne obhajoval na senátním Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Vysvětlil, proč bude účinný až od roku 2026. „Propojení všech registrů je obrovsky složitá IT záležitost, která už je připravována na ministerstvu vnitra,“ uvedl Rakušan.

Programy by měly samy upozornit na podezřelé jednání, například když někdo rychle nakoupí větší množství zbraní. Podle Rakušana bude policie moci díky zákonu preventivně zadržet člověku jeho zbraň, pokud se dozví o bezpečnostním riziku.

Členovi zmíněného výboru a senátorovi Václavu Láskovi (SEN 21) některé části zákona přijdou nedostatečné. „Neřeším to ve stínu tragédie, která se stala v prosinci. Mám dlouhodobě názor na to, jak má být upravena problematika zbraní,“ popsal Láska.

„Chci zvednout diskusi o dlouhých zbraních. Jsem velký zastánce obrany se zbraní, k tomu ale slouží krátké zbraně,“ uvedl senátor. Nový zákon podle něj rezignoval na omezení přístupu k takzvaným samonabíjecím dlouhým zbraním na puškové střelivo.

„Získáte základní zbrojní oprávnění a pak je státu už jedno, jestli si koupíte pistoli nebo samonabíjecí pušku. To je špatný koncept,“ dodal Láska. Zákon proto nepodpořil.

Podle Rakušana se ministerstvo vnitra zachovalo nehystericky a odborně, na znění zákona po prosincové střelbě na Filozofické fakultě nic neměnilo.

„Jsem rád, že o dlouhých zbraních chcete diskutovat obecně. Dlouhá zbraň ale není k této události přiléhavá, víc o tom hovořit nebudu,“ uvedl na výboru Rakušan.

Vrah z fakulty David K. byl sice na fotografiích na ochozu zachycen s puškou AR-15, z ministrových slov se dá odvodit, že ve vnitřních prostorách používal střelec krátké zbraně. Na fakultě zavraždil loni 21. prosince 14 lidí.

„Nabízím Senátu po schválení tohoto zákona to, co už jsme začali v Poslanecké sněmovně - pracovní skupinu, kde nebudou jen politici, ale i odborníci na zbraně či psychologové. Přinese celkový pohled na to, co dál měnit,“ popsal Rakušan.

V minulosti hovořil o novele stávajícího zákona o zbraních, aby například povinnost hlásit podezřelé nákupy začala platit dříve než 1. ledna roku 2026, ideálně už letos v červenci. Ministr dříve zmiňoval také možnost zavedení psychotestů, které by museli absolvovat žadatelé o zbrojní průkaz.

Testy prosazovala v diskusi na plénu senátorka Hana Kordová Marvanová (ODS, TOP 09) a upozornila, že na Slovensku je zavedli už v roce 2011.

„K čemu jsou politici, než aby reagovali na to, co se ve společnosti děje? Pan ministr říká, že se budou vést dlouhé diskuse. Nevěřím tomu úsilí o změnu,“ řekla senátorka. Ani ona pro zákon nehlasovala.