Hlavní obsah

Nový šéf ÚSTR Pernes: Naštvanost na Žáčka mohla ústav zlikvidovat

Právo, Oldřich Danda

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se v minulých dnech stal historik Jiří Pernes. Ve funkci nahradí Pavla Žáčka, kterému sice neupírá zásluhy o konstituci ústavu, zároveň však připouští, že by jeho osoba mohla být záminkou pro politickou likvidaci celé instituce.

Foto: ÚSTR - Jiří Reichl, ČTK

Jiří Pernes

Článek

Co podle vás rozhodlo, že rada ústavu si vás vybrala za nového ředitele, a ne dosavadního šéfa Žáčka?

Nenamlouvám si, že jsou to moje kvality, myslím, že se Pavlu Žáčkovi podařilo přesvědčit veřejnost, že by to dělat neměl. Nedokážu definovat čím, ale je to všeobecně rozšířené mínění.

Ve své koncepci říkáte, že je potřeba ústav odpolitizovat. Jak?

Já nemám pocit, že by ústav byl politické zařízení. Nešťastnou shodou okolností na ústavu ulpělo ódium, že slouží ODS. Já o tom přesvědčen nejsem, ale lidé to tak vnímají, nejen stoupenci levicových stran. Podle mého ústav je historická instituce, která má sloužit demokratické společnosti objasňovat ne zákulisí, ale principy totalitního systému. Budeme proto ve svém vystupování opatrnější a budeme více zvažovat, co uděláme a co ne, abychom v lidech takovou představu nebudili.

Myslíte, že komunisté a soc. demokraté nemají ústav rádi proto, že řada z nich se ze svazků StB dozvěděla, co nevěděla nebo nechtěla vědět?

Ty svazky jsou věc veřejná. Kdokoli sem může přijít je nastudovat. Ale nemusí to být zrovna mluvčí nebo pracovníci ústavu, kdo bude informovat o tom, že jsme přišli na to, že tenhleten spolupracoval s bezpečností a udával kolegy herce.

To bude stačit k zlepšení jména ústavu?

Ne, musíme se věnovat konkrétní historické práci a publikování vědeckých studií.

Vyčítáte ústavu, že jeho výsledky jsou leckdy nekvalitní a zpochybnitelné. Co konkrétně se vám nelíbilo?

Ukázkový případ je případ Milana Kundery. To se mohlo udělat daleko elegantněji, aby to nevzbudilo takové pobouření. Kdyby ústav dodržel všechny zásady slušného chování a publikoval to ve formě vědecké studie v Paměti a dějinách, a nikoli v Respektu. Také kdyby to do podoby článku zpracoval nějaký publicista, vypadalo by to jinak, než když to pracovník ústavu napíše do populárního časopisu, aniž by to s Kunderou konzultoval.

Jak to změnit, jinak pracovat se svazky?

Mám představu o tom, že dva tři lidé by z hlediska historické kritiky napsali studii, jak svazky vznikaly. Dnes je představa, že buď jsou ty svazky nezpochybnitelné, nebo že je to produkt zločinecké organizace a nejde jim věřit. To není pravda, každý vznikal v konkrétní situaci a sloužil konkrétnímu účelu. Lidé, kteří se tím zabývají, to znají. Bylo by dobré, kdyby to dokázali pojmenovat a napsat metodickou příručku, aby lidé věděli, co od toho čekat. Když si vezmou do ruky obžalobu soudu z roku 1950, nemohou tam čekat zrnko pravdy, ale když budou mít materiál StB, který si vypracovávala pro sebe, tak to není vše vylhané, protože si nemohli lhát do kapsy.

Dokážete si představit, že budete dál spolupracovat s panem Žáčkem?

Jakkoli jsem se proti němu vymezil, osobně jsem ho nenapadal. Uvědomuji si, že má velkou zásluhu na existenci ústavu. Jsem ale také přesvědčen, že kdyby dál zůstal ředitelem, obecná nálada naštvanosti by rostla, až by hrozilo nebezpečí, že by mohlo padnout politické rozhodnutí ten ústav zlikvidovat. To by byla škoda. Nemám nic proti panu Žáčkovi, ale myslím, že kdyby tady bývalý ředitel zůstal, nedělalo by to dobrotu. Musíme si ale o tom promluvit.

Z ústavu odešla řada historiků, vrátí se?

Kdyby se někteří chtěli vrátit, určitě se dají pro to vytvořit podmínky.

Jistě jste zaznamenal vyjádření levicových politiků. Například Jiří Paroubek mluví o tom, že by chtěli, pokud vyhrají volby, ústav zrušit. Nemáte pocit marnosti, že jdete do něčeho, co možná za pár měsíců skončí?

To není tak jednoduché. Ústav vznikl na základě zákona a to by musela ČSSD vyhrát zdrcujícím způsobem. Jsem přesvědčen, že to jsou politikové demokratické strany a že si uvědomují, že existence ústavu je pro demokracii důležitá, a doufám, že jsou to rozumní lidé.

Jste členem strany Moravané, ta žádá vznik federace a moravského parlamentu i vlády. Jak s tím souzníte?

Jako historik jsem přesvědčen, že zemské zřízení v českém státě mělo své opodstatnění. To tady fungovalo tisíc let do roku 1949, než ho zrušili komunisté. Není to nic extrémního, když si to srovnáte s Rakouskem či Německem, kde v každé zemi funguje zemská vláda. Jako Moravan jsem pro obnovu zemského zřízení a jsem přesvědčen, že jeho obnova upevní český stát. Slíbil jsem ale radě ústavu, že po dobu výkonu ředitelské funkce přeruším členství ve straně Moravané a nebudu se politicky angažovat.

Související články

Výběr článků

Načítám