Článek
Váš předchůdce ve funkci Miloš Trojánek se opakovaně veřejně zastal svých podřízených včetně vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, když na jejich adresu vysoce postavení politici v čele s premiérem A. Babišem útočili. Bavil jste se o tom s ním?
Tuto věc jsme neřešili. Já vnímám úlohu krajského ředitele jako manažera, který vytváří podmínky pro to, aby ředitelství fungovalo. V Praze je evidovaných zhruba padesát tisíc trestných činů, takže není v možnostech ředitele, aby do těch kauz zabředával.
U každé kauzy je dozorový státní zástupce, který hlídá správnost po procesní stránce. My zase máme systém vedoucích pracovníků, kteří dozorují nějakou taktickou stránku vyšetřování. Takže neplánuju, že se budu s těmi kauzami seznamovat, protože od toho jsou konkrétní lidi, pozice a instituce, které to zajišťují.
A s vyšetřovatelem Nevtípilem jste hovořil?
Nikdy jsem ho neviděl, možná někde v televizi.
Souhlasíte s předchozím ředitelem, že je potřeba podpořit podřízené, pokud jsou veřejně napadáni?
Tyto věci by měli podporovat ti, kteří o nich něco vědí. K tomu, abych mohl podpořit jakéhokoli vyšetřovatele, bych se musel nejdřív seznámit s tím spisem, abych řekl, že ano, pracuje správným směrem a ofenzívně. Ale já jsem se s tímto konkrétním spisem neseznamoval a ani to v budoucnu neplánuju. Svou pozici ředitele skutečně vnímám jako manažera, který se stará o to, aby ta organizace fungovala.
Jsou veřejné ataky vysokých státních činitelů vůči vyšetřujícím policistům v pořádku?
K těm útokům dochází i u jiných věcí, probíhají dennodenně, kdy lidé píší stížnosti, co policista udělal anebo neudělal. A nebylo by úplně spravedlivé, abych si vybíral, koho se zastanu a koho ne, a snažil se tím slíznout nějakou mediální smetanu.
Ale je jedno, jestli jde o ústavního činitele, či nikoli. V případě, kdyby došlo k nějakému útoku a bylo potřeba nějak na něj prohlášením reagovat, tak bych s tím asi přišel. Ale ta situace ještě nenastala a budu ji řešit individuálně, pokud nastane.
Za dva týdny ve funkci jste zaznamenal nějaké vnější či vnitřní snahy jakkoli vás ovlivňovat, tlačit na vás či podřízené a vyšetřovatele?
Určitě takové indicie nemám a myslím si, že by vám podřízení mohli potvrdit, že nemám snahu nahlížet do spisů a měnit nějaká řízení.
Určitě nejsem napojen na žádné politické či jiné skupiny. Nescházím se s nikým, neznám nikoho, nemám na to čas, mám dvě malé děti.
Ptám se proto, že odchodem ředitele Trojánka se hovořilo o tom, že skončila ochrana vyšetřovatele Nevtípila a jeho práce na kauze Čapí hnízdo. Rovněž se objevily spekulace, čí jste figura. Jestli jste byl do funkce někým z politické sféry cíleně dosazen?
Personální pravomoc nad obsazením tohoto místa má jen policejní prezident (Tomáš Tuhý), který si mě vybral na základě mé žádosti. Z toho usuzuju, že nejsem něčí figurka, ale podřízený, se kterým chce pracovat. A určitě nejsem napojen na žádné politické či jiné skupiny. Nescházím se s nikým, neznám nikoho, nemám na to čas, mám dvě malé děti.
Řešil jste váš nástup s někým z vysoce postavených politiků, například s premiérem Babišem či s někým z ANO?
Ne, nehovořil jsem s nikým a nejsem něčí figurka. Opakuji, že personální pravomoc má pouze policejní prezident.
Ve funkci jste od 1. června. Proč jste se vlastně rozhodl ucházet o tento post?
Sloužím u policie skoro 23 let. Začínal jsem na obvodním oddělení, pak jsem šel na kriminálku, pracoval jsem na Policejním prezidiu u náměstka, pak nějaký čas dělal zástupce ředitele kanceláře policejního prezidenta a od roku 2009 jsem byl ve středních Čechách.
Většinu času jsem tam působil jako náměstek ředitele pro vnější službu a zhruba rok a půl jsem to ředitelství vedl. Když jsem se pak dozvěděl, že bude v Praze volné místo, tak jsem to považoval za určitý impulz a novou energii, možnost posunout se na pomyslném žebříčku o kousek výše, po devíti letech na stejném místě. Je to pro mě určitě příležitost.
Praha je nejsledovanějším a nejrizikovějším místem v republice se sídlem většiny centrálních úřadů. Je bezpečná?
Pro mě je samozřejmě prioritou číslo jedna, aby Praha zůstala bezpečnou evropskou metropolí, jako tomu bylo doteď, a nic se na tom neměnilo, ale naopak zlepšovalo.
Dlouhodobým problémem pražské policie je nedostatek lidí, které doplňujete i pomocí služeb policistů z jiných krajů. Kolik vám chybí policistů?
K dnešnímu dni je to zhruba 640 lidí minus, což je deset procent celkového plánovaného početního stavu. Ten činí 6409. K tomu musíme připočítat lidi, kteří jsou v nějaké fázi základní odborné přípravy, v zálohách nebo na rodičovské a podobně.
Co s tím?
Je to složitá otázka, kterou neřeší jen policie, ale i jiné bezpečnostní sbory a v podstatě jakýkoli zaměstnavatel v ČR a možná i ve střední Evropě. Dnes je více nabídek než poptávek. Navíc bezpečnostní sbory mají ten problém, že se ucházejí o lidi ze stejného rybníčku.
Chtěl bych nastavit nějaký motivační program i pro stávající policisty v případě, že přivedou nového uchazeče. Bude potřeba vytvořit v zákoně o služebním poměru nový institut, něco jako stabilizační příplatek či něco podobného. Na jeho základě by měl policejní prezident možnost zvyšovat plat v místech, kde je policie v silné personální konkurenci a nedaří se jí nabírat nové lidi.
Podstav o víc než 600 lidí je hodně. Má to nějaký dopad na zajištění bezpečnosti Prahy?
Rozhodně nejsme ve stavu, který by byl alarmující z pohledu, že nejsme schopni zajistit bezpečnost Pražanů. To určitě ne. Ale policejní práce se nedá dělat bez lidí, proto je jednou z mých priorit personální oblast.