Hlavní obsah

Nový šéf České televize Souček: Připravené navýšení poplatků bude stačit

Nový generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček představí v pondělí svůj nejužší tým spolupracovníků, tedy jména ředitelů jednotlivých divizí v ČT, kteří s ním od 1. října povedou tuto veřejnoprávní instituci. V rozhovoru pro Právo vysvětlil, co se s jeho příchodem v televizi změní.

Foto: Milan Malíček, Právo

Nový generální ředitel České televize Jan Souček poskytl rozhovor deníku Právo

Článek

S čím nastoupí nový generální ředitel ČT? Jaké přijdou od 1. října hlavní změny?

Přivedu pár nových tváří, ale ta jména teď ještě říct nemohu. Stejně tak provedu změny v organizační struktuře. Po 1. říjnu nastane hlavně to, že s nově strukturovaným managementem začneme uskutečňovat kroky, které ale diváci poznají nejdřív v lednu 2024.

Co to třeba bude?

Bavíme se například o zvýšení podílu regionálních studií v kontinuálním vysílání zpravodajské stanice ČT24. Myslím, že jsme začátkem příštího roku schopni spustit zkušební provoz.

Po 1. říjnu se žádné zemětřesení v Reportérech ČT konat nebude

Ovšem mojí prioritou číslo jedna je posun České televize naplno do éry digitální audiovize. Jde o zásadní proměnu zpravodajství v digitálním prostoru. Nejenom o aktualizaci a redesign aplikace.

To se stane odkdy?

Na aplikaci se pracuje už teď. Předpokládám, že uživatelé ji budou moci používat v horizontu měsíců, tedy začátkem příštího roku. Ale ta aplikace bude ještě procházet dalším vývojem. S tím souvisí i můj zájem vtáhnout do této aplikace i další veřejnoprávní instituce, tedy Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář. Už jsem se kvůli tomu sešel s generálními řediteli těchto institucí a existuje dohoda, že se na tom začne pracovat. Všichni pošlou své lidi do přípravného výboru, který bude na úvod řešit, co si kdo od toho slibuje.

Končící generální ředitel ČT Petr Dvořák: Dycky Česká!

Kultura

Modernizaci iVysílání jste měl jako jeden z hlavních bodů vašeho kandidátského projektu…

To, že je výhodné i praktické sdružovat produkty televizní, rozhlasové a psané žurnalistiky, není žádný můj objev. To je běžné různě v Evropě. Přesun seriózního, objektivního, aktuálního a nestranného zpravodajství do digitálního prostředí je neodvratný. Tvářit se, že do budoucna můžeme oslovovat diváky jenom lineárním televizním vysíláním, by byla iluze.

Jak se tedy změní s vaším nástupem struktura nejvyššího vedení?

Plánuji od 1. října vznik nové divize, která se bude věnovat právě digitálním službám. Budeme na ně klást stejnou, ne-li větší váhu, jako se klade nyní na klasické lineární kanály.

A kdo novou digitální divizi ČT povede?

To oznámím v pondělí s dalšími personáliemi.

Ale jméno nového ředitele zpravodajství Petra Mrzeny, což je dosavadní šéfredaktor zpravodajství, se už objevilo…

S Petrem Mrzenou vzhledem k jeho kvalitám počítám dál v managementu. Konkrétní pozici, ve které bude, také řeknu až v pondělí. Ale Petr Mrzena zůstane ve vedení. Rozhodně nedojde k žádnému exodu manažerů z ČT, jak se někde objevilo, to není pravda.

Bude pokračovat programový ředitel Milan Fridrich?

Nechci mluvit o jménech. V programu se nic radikálního nepromění, spíše se proměňuje struktura řízení jednotlivých kanálů. Jediným kanálem, který zůstane separátně pod divizí zpravodajství a publicistiky, bude zpravodajská ČT24. Všechny ostatní kanály budou sloučeny v jedné divizi. Aby dramaturgická koncepční práce se stavbou vysílání byla propojená včetně sportovního kanálu ČT sport.

Zdeněk Šámal opouští funkci šéfa zpravodajství ČT, řekl nastupující ředitel Souček

Domácí

Takže budou mít jednoho ředitele?

Budou mít jednoho ředitele a každý ten kanál bude mít svého manažera, což doposud u ČT1 a ČT2 nebylo. Tam přivádím dvě nová jména manažerů těchto kanálů.

Jednal jste v mezidobí od svého zvolení s politiky o poplatcích? Budou se zvyšovat, což označovalo doposud za nevyhnutelné jak vedení ČT, tak i Českého rozhlasu?

Ve středu jsem se sešel s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) a s jeho náměstky. Mimo jiné jsem se zajímal o jejich návrh velké novely zákona o České televizi, který obsahuje i reformu financování médií veřejné služby. Detaily komentovat nemohu, protože k tomu ministerstvo kultury svolává na příští týden tiskovou konferenci.

Pokud projde návrh ministerstva kultury, tak to bude znamenat finanční stabilizaci ČT

Model, který je připravený, je pro ČT velmi relevantní. Naplňuje parametry, které jsme si od toho slibovali. Pokud ten návrh projde Poslaneckou sněmovnou, tak to bude znamenat finanční stabilizaci ČT do dalších let.

Takže by mělo dojít k navýšení poplatků u televize i rozhlasu?

My jsme se bavili o navýšení poplatků u ČT. Víc to komentovat nemohu. Ale jestli dojde k navýšení, to je otázka pro Sněmovnu. Ta reforma je adekvátní k tomu, co ČT i Český rozhlas potřebují, vnímám to jako pozitivní krok.

Jaký ten poplatek bude?

Detaily musí představit vládní koalice.

Takže ČT nebude muset sáhnout k dramatickým opatřením, jak jste i vy o nich mluvil, pokud k navýšení příjmů do rozpočtu ČT nedojde?

Optimalizace i tak budeme muset hledat. Nevěřím, že by tento legislativní proces skončil tak, že ty nové poplatky budou účinné od roku 2024. Rok 2024 bude složitý pro chod ČT zejména kvůli vysoké inflaci. Pokud by nové poplatky platily od roku 2025, tak dojde k určité sanaci rozpočtu televize.

To se asi nebude líbit komerčním televizním médiím?

Zaznamenal jsem výhrady, že případným navýšením poplatků bude narušena stabilita trhu. Ale ta už byla narušena. Současná výše poplatků vznikla před 15 lety, od té doby rostla ekonomika a komerční firmy se mohly rozvíjet mnohem více než ČT, která má velmi omezené možnosti prodeje reklamy. Navýšením se naopak vrátíme blíž rovnovážnému stavu před těmi 15 lety.

Vrátí se program ČT3? Možné to je

Kultura

Na co by tyto navíc pro ČT vybrané peníze šly?

Neznamená to, že takové peníze půjdou všechny na výrobu pořadů. Česká televize je podfinancovaná také z hlediska investic. Pokud se navýšení stane, budeme muset nezanedbatelnou část nových peněz vložit například do výstavby nového studia v Ostravě, do dostavby nového studiového domu v Praze, ale i do revitalizace původních budov na Kavčích horách, které mají nyní přes 50 let.

Na Kavčích horách vyroste nová budova zpravodajství?

Ne nová budova, nový studiový komplex. Na to už teď existuje základní projektová studie, která využívá současných zastavěných pozemků ČT. Na nich by vyrostl komplex tří moderních studií pro divizi zpravodajství a publicistika.

V pondělí tedy představíte své nejbližší spolupracovníky, ředitele divizí, které jste oslovil přes prázdniny. Co ale obsazování dalších postů ve vedení, to přijde kdy?

Chci, abychom obsazování dalších manažerských pozic řešili společně a nacházeli shodu s těmi, kdo budou na prvním stupni řízení.

Občas se v souvislosti s ČT mluví o kumulaci funkcí. Třeba ve zpravodajství, kdy pár lidí má více manažerských pozic…

Zcela určitě bych to chtěl pročistit. S lidmi, které si přivádím, sdílíme stejný pohled na tyto věci. V kumulaci funkcí by si někdo mohl představit, že ti lidé pobírají tři platy, to opravdu ne.

Plánuji od 1. října vznik nové divize, která se bude věnovat digitálním službám

Problém je spíše v kumulaci pozic. V akčním prostředí, pokud ty pozice jsou obsazeny různými osobami, tak tvoří několik pojistek editoriálního systému. Tak abychom byli schopni garantovat nezávislost, objektivitu, vyváženost, pravdivost informací.

Někde v minulosti došlo ke kumulaci pozic šéfredaktora, dramaturga, moderátora. Splynuly do jedné pozice. Nerad bych opakoval chyby z minulosti, takže s novým vedením tohle považuji za klíčovou věc k dořešení.

Co ještě považujete za důležité změnit? Zaznamenal jsem vaše schůzky s dámami ze zpravodajství, chcete se zaměřit třeba na genderovou platovou nespravedlivost?

Schůzka s iniciativou Ženy v médiích se týkala mimo jiné nastavení mezd. Ucelený obrázek, jak vypadají mzdy napříč ČT, zatím ale nemám k dispozici. Ale bavili jsme se i o zastoupení žen v managementu. Rád se zaměřím na to, jak jsou tyto pozice v ČT obsazovány a odměňovány.

Mezi jmény nejužšího vedení, které představíte v pondělí, je kolik žen?

Bude tam vyšší podíl žen, než byl doposud, to nepochybně. Bude tam asi třetina žen v tuhle chvíli.

Jak to bude s pořadem Reportéři ČT, kolem něhož bylo hodně otazníků. Objevily se názory, že jeho přiškrcením chcete jít na ruku některým autoritářským a populistickým politikům?

Mluvil jsem s Anetou Snopovou, která ho teď vede, i s dalšími lidmi z toho týmu. I s těmi, co už odešli. Myslím, že jsem získal docela barvitý obrázek, co se tam dělo a co předcházelo krizi na přelomu loňského a letošního roku. Považuji za nefér řeči, že se snažím nějak omezovat nezávislost toho pořadu, když se zajímám o okolnosti a dramaturgii pořadu.

Policie odložila prověřování exmoderátora ČT Wollnera kvůli sexuálnímu obtěžování

Krimi

Každopádně po 1. říjnu se žádné zemětřesení v Reportérech ČT konat nebude. Navíc tam vstupuji v polovině televizní sezony, takže nedává smysl provádět nějaké změny.

A jiné změny ve zpravodajství?

Chci vést s novou strukturou managementu divize zpravodajství a publicistika určitě debatu, co jsme schopni od Nového roku posílit, jaké formáty uvést co nejdříve do života. Plánuji zavést online ověřování výroků v politických debatách apod.

Sám jste uvedl, že jste v poslední době „některými permanentními revolucionáři napadán jako zaprodanec autoritářských režimů“. Jak to?

Na začátku k tomu byly využíváni Reportéři ČT, protože jsem říkal, že si nejsem jistý, že odchod šéfa Marka Wollnera je dostatečným řešením situace. To se bralo, jako že chci nějak umlčet Reportéry.

Teď jsem zase osočován, protože lpím na dodržování kodexu ČT. Že prý to je nějaký náhubek pro novináře. Přitom požadavek, aby tváře ČT a lidé, kteří mají vliv na obsah vysílání, se ve veřejném prostoru zdrželi vyjádření, které by nemohli mít ve vysílání, to je v kodexu od roku 2003. To není Součkův náhubek, to je praxe běžná ve velkých mediálních společnostech v Evropě, jako je BBC, ZDF nebo francouzská veřejnoprávní televize. Tam je to naprostá samozřejmost a ty kodexy bývají ještě přísnější.

Říkal jste, že každý z televizních programů bude mít svého šéfa. Počítáte už v tom i s obnovením kanálu ČT3?

Počítám, že bychom kanál ČT3 oživili někdy v polovině příštího roku. Byl by to kanál, kterým oslovíme lidi ve zralém věku a bude podporovat aktivní životní styl. Ale nebyl by to kanál vyskládaný jenom z archivních pořadů. Vznikaly by i pořady premiérové pro tento kanál. Třeba máme připravený magazín, jehož moderátorem bude herec Pavel Kříž, který s námi spolupracoval už v době covidu. Bude to magazín o tom, jak aktivně a zdravě trávit volný čas. Ale šéfku nebo šéfa ČT3 zatím nepředstavím. Uvažujeme i o zpravodajské relaci zohledňující zájem této společenské skupiny. Tady také předpokládám aktivnější obchodní politiku ČT, která nám pomůže činnost takového kanálu zafinancovat.

Jaká je vaše spolupráce s končícím generálním ředitelem Petrem Dvořákem? Půjde o hladké předání?

Potkali jsme se několikrát, naposledy tento týden. Už před prázdninami jsme se dohodli, jaká bude základní struktura předávání. Předávací schůzky začínají příští týden a potrvají asi do poloviny dalšího týdne. Bude to několik schůzek denně. Jde to po divizích a organizačních částech televize.

S vaším zvolením se vypsalo výběrové řízení na ředitele brněnského studia ČT, zájemci se ještě mohou dva týdny hlásit. Jaké to bude mít po Součkovi a za Součka nový ředitel v Brně?

Jsem přesvědčený, že to nový ředitel bude mít do jisté míry jednodušší při obhajobě smyslu regionálních studií u nového generálního ředitele. Smysl těchto studií totiž vnímám jako něco samozřejmého a chci ho posilovat. Složitější to bude v tom, že s tím posilováním budou mít víc zodpovědnosti a práce. V novém systému managementu budou mít ředitelé studií v Brně a Ostravě situaci náročnější.

ČT se postavila za ekologické extremisty. Jednostranná reportáž se bude řešit

Domácí

Výběr článků

Načítám