Článek
Metnar je přesvědčen, že nový vládní koordinátor či zmocněnec by pomohl hlavně při analýze tajných informací a mohl by na základě toho dávat tajným službám nebo vládě doporučení.
Návrh by ministr předložil až poté, co by se vyjasnila politická situace a vládla by vláda s důvěrou. Členové opozice oslovení Právem přitom myšlenku protiteroristického koordinátora předem nezavrhují.
Vyhodnocovat informace pro premiéra
Premiér, prezident republiky i příslušní ministři dostávají zprávy tajných služeb již dnes. Nový protiteroristický zmocněnec by je podle Metnara mohl vyhodnocovat. A zároveň by mohl pomoci zlepšit vzájemnou spolupráci zmíněných bezpečnostních složek a výměnu informací mezi nimi, což občas pokulhává.
Upozornil však, že tato funkce nebude znamenat roli jakéhosi šéfa nad tajnými službami či policií, to ani podle zákona nejde.
„Různé bezpečnostní složky jsou podřízené pod různé resorty. Proto by tento zmocněnec mohl analyzovat a vyhodnocovat informace pro premiéra,“ řekl Právu ministr.
„Spíše by fungoval v teoretické rovině, analyzoval dostupné poznatky, konzultoval se všemi protějšky z řad bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb a z toho by jim dával teoretické návrhy na změny či opatření,“ poznamenal Metnar.
Připomněl, že pod Úřadem vlády už funguje například zmocněnec pro IT, aby koncentroval a držel jednotnost a potřebnost v rámci státní správy v oblasti IT.
„Odstraňoval by praktické nedostatky, abychom byli ještě efektivnější, než jsme, byť jsme nyní šestou nejbezpečnější zemí,“ podotkl Metnar. Koordinátor by podle něj neměl mít rozsáhlý aparát, ministr počítá se zhruba pěti lidmi.
Bublanovi se idea zamlouvá
Jeden z jeho předchůdců ve funkci a také někdejší šéf civilní rozvědky (ÚZSI) František Bublan (ČSSD) míní, že zřízení takového koordinátora rozhodně není špatná idea. Sám ji prý hlásá již delší dobu, ale dosud ho nikdo nevyslyšel.
Připomněl, že už několik let existuje tzv. zpravodajská skupina, která prý funguje celkem dobře. Jsou v ní zástupci tajných služeb, policie, ministerstva zahraničí, Národního bezpečnostního úřadu či Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.
„Pokud by tato skupina měla nad sebou nějakého člověka, který by byl přímým kontaktem či můstkem na vládu, tak by to bylo dobře. Současně by bylo vhodné, aby to bylo místo, kde se bude tvořit zpětná vazba do těch jednotlivých bezpečnostních složek,“ uvedl Bublan, který je nyní předsedou senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Bělobrádek: Mohl by to dělat vicepremiér
Úplně proti Metnarově nápadu není ani předseda TOP 09 a někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Podstatné ale je, jaké bude mít tento zmocněnec pravomoci a možnosti, to by muselo dojít k úpravě zákona. Jsem trochu skeptický k tomu, že by nějaký zmocněnec mohl ovlivňovat komunikaci tajných služeb a bezpečnostních složek,“ sdělil.
Předseda KDU-ČSL a zároveň šéf sněmovní stálé komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek poznamenal, že podobnou myšlenkou se zabývala už předchozí koaliční vláda, v níž byl vicepremiérem. Sám by šel ale jinou cestou.
„Jsem přesvědčen, že zodpovědnost a výkonnou funkci mají mít spíše konkrétní členové vlády, než aby ji měl nějaký zmocněnec. Dávám přednost tomu, aby tuto agendu měl přímo některý ministr, a dovedu si představit situaci, kdy by pro oblast bezpečnosti byl i vicepremiér,“ uvedl.
Míní, že zřizováním zmocněnců pro různé oblasti se vláda zbavuje agendy, kterou by měli mít její členové. „Měla by to být politická figura, která to má na starosti a nese za to odpovědnost. A pokud by to měl někdo koordinovat, ať je to premiér, případně vicepremiér k tomu určený,“ doplnil Bělobrádek s obavou, aby pak nebylo více zmocněnců než ministrů.