Nový národní sport politiků - mystifikace

„S cílem věci změnit jsem se v našich soukromých rozhovorech - v rozporu se skutečností - snažil vyvolat dojem, že má pověření jsou větší, než skutečně byla, že jsem pravou rukou Pavla Drobila, a že mám pověření za něj vyjednávat prakticky cokoliv. S tímto záměrem jsem si vymýšlel a hovořil nepravdy,“ konstatoval v prosinci někdejší poradce exministra životního prostředí Drobila (ODS) Martin Knetig.

Knetig si dal se svým vyjádřením načas, přišel s ním až týden poté, co vypukla kauza Státního fondu životního prostředí, v jejímž rámci se dostaly na veřejnost nahrávky, na nichž Knetig poměrně detailně vysvětluje, jak vyvést peníze z fondu do kapsy ODS, aby tak zajistil Drobilovi politický růst.

Knetig sice politikem nebyl, ale Drobil jej podle nahrávky do role politika pasoval, když tvrdil, že Knetig má politické krytí a jeho důvěru. Proč si ale Knetig vymýšlel, vyprávěl o korupci a tlačil na pochybný tendr, nedokázal zatím vysvětlit.

Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v březnu povýšil záměrné lhaní na mystifikaci. Strážce státní kasy zavolal šéfredaktorům MF Dnes a Lidových novin a sdělil jim, že má tajně pořízenou nahrávku z jednání šéfredaktorů českých periodik, kde novináři formulovali dopis vyzývající vládu ke zmírnění daňové reformy.

V telefonním hovoru mluvil o tom, že je právě na pražském ostrově Kampa, má dvě nahrávky i s videem, jednu prý hodí do Vltavy a ptal se, co má dělat s tou druhou. Řekl rovněž, že by rád nahrávku sestříhal a pustil v přímém přenose na ČT.

„Žádnou nahrávkou nedisponuji a žádná nahrávka neexistuje (alespoň o žádné nevím),“ napsal po ránu druhého dne Kalousek v tiskovém prohlášení. Dosáhnout chtěl toho, že z hysterické reakce novin si měli lidé vyvodit, že tisk chystá „mohutnou mediální kampaň“ namířenou proti daňové reformě, o čemž prý měl sám jen kusé informace.

„Abych si tuto informaci ověřil, dovolil jsem si v soukromém telefonickém rozhovoru celkem průhlednou mystifikaci,“ ozřejmil Kalousek.

Za svůj kousek sklidil pochvalu svého poslaneckého klubu, méně se bavila média. Nadále se množily dohady, kdy vlastně přestal Kalousek mystifikovat, zda opravdu nemá v redakci MF Dnes, kde schůzka šéfredaktorů proběhla, odposlouchávací zařízení, zda nemá mezi novináři informátora a zda mu lze v budoucnu věřit. Štěnice v redakci listu se ale nenašla.

Jen o pár dní později se za mystifikaci kryl výkonný místopředseda VV Jaroslav Škárka, když se svěřil časopisu Respekt, že si bere od mecenáše Víta Bárty stotisícové částky za mlčení o poměrech ve straně a za loajalitu.

Tvrdil také, že má důkazy, které hodlá zveřejnit. „Ano, od září dostávám měsíčně cash za loajalitu. Oficiálně to říct nemůžu, protože jak bych vysvětlil, že jsem to doteď bral?“ ptal se Škárka novinářky nevěda o tom, že je nahráván a že přepis se o několik dní později dostane do hlavních zpráv. List jej sice informoval o tom, že jeho výpověď zveřejní i se jménem, Škárka si však s reakcí počkal, dokud neproběhla informace ve všech médiích.

Pak se ale vytasil s pomalu již obehraným vysvětlením, že si z novinářky pouze střílel: „Všiml jsem si, že mě redaktorka nahrává. Vymyslel jsem si to, bylo to postavené jako velká fabulace a mystifikace. Myslel jsem si, že to budou všichni chápat tak, že je to opravdu taková mystifikace, že tomu nikdo nemůže věřit a že se o tom ani nebude psát.“

Jenže novinářka neměla mikrofon skrytý ve výstřihu, kde ho měl vidět Škárka, ale pořídila záznam jiným způsobem. A aby mystifikace nebylo málo, Škárka posléze odvolal, co dříve odvolal a slíbil, co dříve slíbil.

Tedy přiznal, že peníze bral a policii odnesl obálku se 170 tisíci korunami, která v něm prý budila podezření, že se jedná o úplatek. Každý měsíc dostával také kolem 55 tisíc, ale to prý pokládal jako příplatek za místopředsedovávání a podporu na kancelářské potřeby.

Korunu mystifikacím nasadila v sobotu poslankyně Kristýna Kočí. Při rozhovoru se členy VV prý stejně jako Škárka předpokládala, že může být nahrávána, a proto si navymýšlela řadu konspiračních teorií opepřených vulgarismy, aby tak přiměla straníky ke zveřejnění nahrávky, a dostaly se tak na veřejnost špiclovské praktiky VV. Čtenáře Novinek ale nepřesvědčila o tom, že v soukromém rozhovoru vyprávěla „cílené lži“. V anketě jí vyslovilo důvěru jen 10 procent čtenářů.

Zřejmě nejoriginálněji se se k vlastním informacím zachyceným na audiozáznamu postavila před dvěma lety pražská politička Alena Borůvková (ČSSD), která se rozhodla popřít autenticitu nahrávky. V telefonickém rozhovoru pro Právo nejprve potvrdila, že ji její přítelkyně Petra Paroubková, manželka tehdejšího předsedy Jiřího Paroubka, pomáhá do funkce místopředsedkyně soc. dem.

Jako vůbec první český politik označila nahrávku svých výroků pořízenou při telefonickém rozhovoru s novinářem za falzum a pohrozila novináři trestním oznámením. „Toto jsem v životě neřekla. Důrazně to popírám. Nevím, jak se Právu podařilo získat tuto audionahrávku,“ řekla Borůvková, ale trestní oznámení nakonec nepodala.