Nový ministr pro vědu není žádná hvězda, má šrámy v predátorských časopisech, tvrdí experti

„Člověk, který si cení svých výsledků, nepošle svůj článek do takového časopisu. To je pro mě velké znepokojení. Pro mě je to osobně asi horší než případ paní Langšádlové, která sice vědu nikdy nedělala, což byl její jasný handicap, ale aspoň nepublikovala takové odpadní publikace,“ řekl Novinkám místopředseda Fóra Věda žije Michael Komm.

Za predátorské časopisy se pokládají periodika, která navenek působí jako seriózní vědecké časopisy, ale ve skutečností jimi nejsou.

„Bývá to tak, že recenzní řízení článků je jen taková hra, protože tam vesměs žádné není a odpublikují, cokoli jim přijde. Takže tam není ani zaručená úroveň kvality vědeckých publikací. Někdy vykazují zvučná jména v edičních radách, ale oni tam často vůbec nejsou. Někdy tam lidé třeba posílali úplně nesmysly a vyšlo to, přestože ty texty vůbec nedávaly smysl,“ popsal.

Právě vykazování publikační činnosti má pro badatele význam v jejich kariéře i z hlediska příjmů. Pokud se například ucházejí o docenturu nebo profesuru, musí vykázat určitý počet publikací ve vědeckých časopisech. Počty publikací představují i třeba při žádostech o granty.

„Dříve k tomu vědce vedl v minulosti systém hodnocení vědeckých výstupů zvaný kafemlejnek, který sčítal body za publikace, které vyšly. Člověk mohl udělat skvělou publikaci v prestižním Nature nebo mohl našvihat deset predátorů a měl za to třeba stejný počet bodů. Takže vědci, kteří nedělali kvalitní vědu, mohli v tom systému nějak přežít a získávat finance,“ přiblížil Komm.

Jenže v případě docenta ekonomie Tuleji není publikační činnost nijak závratná. „Našli jsme jednu publikaci, která se tváří jako standardní impaktovaná publikace v nějakém relativně solidním časopise. Pak tam má tři predátory a pak to jsou sborníky, učebnice. Není to tak, že by měl obrovskou publikační činnost v kvalitních časopisech a k tomu náhodou tři predátory. Na mě to dělá dojem, že nikdy pořádnou vědu nedělal,“ uvedl.

Podle Komma to bude mít dopad na jeho pověst, ale také to vyvolá znepokojení, jakým směrem resort povede. „Když má zkušenost s publikačním odpadem a jeho akademická zkušenost je z regionální univerzity v Opavě, jak bude dbát na to, aby se zvyšovala kvalita vědeckých institucí?“ divil se.

Tulejovo dílo nenadchlo ekonoma a šéfa institutu IDEA při CERGE-EI Daniela Münicha. „Ta publikační činnost opravdu není žádný zázrak, je téměř o ničem, ale na roli ministra to není vstupenka, byť by mu asi excelence ve vědě autoritu vůči silným hráčům, s nimiž bude vyjednávat, zajistila,“ řekl Novinkám.

Politolog Ladislav Mrklas ale očekával, že TOP 09 po odvolání Langšádlové, která si ve vědecké komunitě získala respekt, přijde se zvučným jménem ve svém oboru.

„Očekával bych, že ten, koho tam chce dát, bude nějaká celebrita z oblasti vědy. Že přitáhnou bývalého rektora, šéfa Akademie věd, úspěšného vědce, který má díky svému jménu šanci strhnout pozornost. Pokud to bude neznámý kariérní politik, tak nechápu, proč to TOP 09 vůbec dělá,“ uvedl před časem.