Článek
Před příjezdem do Česka jste vedl čínskou ambasádu v Damašku, zkušenosti máte také z působení v dalších arabských zemích. Jak si zvykáte na život v Praze?
V Praze jsem teprve krátce, něco přes měsíc, ale už jsem stihl pocítit její krásu, historii a kulturní dědictví. Pražské vlhké a deštivé počasí je velmi odlišné od počasí na Blízkém východě, velmi se však podobá počasí v mém rodném městě v čínské provincii Če-ťiang. Pražské klima se mi opravdu líbí.
Dorazil jste v době, kdy jsou vzájemné vztahy za zenitem. Česko chce kvůli slabým čínským investicím opustit iniciativu 16+1, tajné služby varují před šířením čínského vlivu, většina Čechů vnímá Čínu negativně. Máte nějaký plán, jak tento trend zvrátit?
Česká republika byla jednou z prvních zemí, která uznala nově vzniklou Čínskou lidovou republiku. Za 73 let od navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi byly a jsou přátelství a spolupráce vždy hlavními tématy čínsko-českých vztahů, což přinášelo hmatatelné výhody lidem obou zemí.
Čína zostřila cenzuru na maximum
Mezi Čínou a Českem neexistují žádné geopolitické rozpory nebo zásadní střety zájmů a Čína je pro ČR partnerem a příležitostí, nikoliv protivníkem či hrozbou. Jako velvyslanec jsem odhodlán posílit komunikaci s českou společností a vzájemnou politickou důvěru mezi oběma stranami, docílit více vynikajících výsledků ve vzájemné spolupráci a podpořit zdravý a stabilní rozvoj čínsko-českých vztahů.
Další z třecích ploch je Tchaj-wan. Jak významnou překážkou je podle vás vypovězení sesterské smlouvy z roku 2019 mezi Prahou a Pekingem, která obsahovala i uznání politiky jedné Číny? Česká vláda zdůraznila, že princip jedné Číny nadále respektuje.
Tchajwanská otázka se týká hlavních zájmů Číny a zásada jedné Číny je politickým základem pro navázání a rozvoj diplomatických vztahů mezi Čínou a ostatními zeměmi. Již delší dobu je vývoj čínsko-českých vztahů vážně narušován otázkou související s Tchaj-wanem, což není ve společném zájmu obou zemí ani jejich obyvatel. Čínská strana doufá, že česká strana bude dodržovat svůj politický závazek vůči jedné Číně a společně pracovat na vytvoření atmosféry příznivé pro vzájemné přátelství a spolupráci.
Část české veřejnosti viní Čínu z toho, že jednoznačně neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, naopak s Ruskem prohlubuje partnerství.
Čína implementuje nezávislou a mírovou zahraniční politiku, jejímiž cíli jsou zachování světového míru a podpora společného rozvoje. Tváří v tvář natolik globální a složité krizi, jakou je ta ukrajinská, existuje několik bodů, které si zaslouží vážné zamyšlení. Za prvé ve válečném konfliktu neexistuje vítěz. Za druhé neexistuje jednoduché řešení složitého problému. A za třetí je třeba se vyhnout konfrontaci mezi mocnostmi. Postoj Číny k ukrajinské krizi je jasný a konzistentní. Prosazujeme příměří, ukončení konfliktu a mírová jednání. Mezinárodní společenství by pro to mělo vytvořit podmínky a Čína za sebe bude i nadále hrát konstruktivní roli.
K negativnímu pohledu na Čínu přispívá i to, že mnozí Češi ji stále považují za komunistickou diktaturu, která oklešťuje svobodu svých obyvatel (viz např. přísná opatření proti šíření covidu) a je agresivní vůči ostatním.
Lidé každé země mají právo zvolit si vlastní cestu rozvoje a společenský systém. Z hlediska čínské historie a reality mohl Čínu zachránit pouze socialismus a rozvíjet ji může pouze socialismus s čínskými rysy, na čemž se čínský lid široce shoduje. Svoboda a demokracie jsou společnými hodnotami celého lidstva a právem obyvatel všech zemí, nikoliv monopolem určité země. Dichotomie „demokracie proti autoritářství“ nevystihuje realitu dnešního světa. Čínská opatření k prevenci a kontrole koronavirové epidemie kladou důraz na vědu a přesnost a jsou neustále optimalizována podle změn epidemické situace a proměnlivosti viru. Jsou tedy nejlepší volbou v souvislosti s čínskými národními podmínkami.
Současná doba je poznamenaná snahami USA omezit rostoucí moc Číny. Myslíte si, že EU a její členské státy prosazují vůči Pekingu vlastní, autonomní politiku, anebo se ztotožnily se zájmy Washingtonu?
Současná situace čínsko-amerických vztahů není v souladu se základními zájmy obou zemí a jejich obyvatel ani s očekáváním mezinárodního společenství. Vztahy mezi Čínou a USA by neměly být hrou s nulovým součtem. Úspěch Číny a USA je pro ně navzájem spíše příležitostí než výzvou. Čína vždy považovala Evropu za komplexního strategického partnera, podporuje strategickou autonomii Evropské unie, doufá v evropskou stabilitu a prosperitu a trvá na tom, že vztahy mezi Čínou a Evropou nezávisí na třetích stranách a ani jim nepodléhají. Čím je situace složitější a komplikovanější, tím více musí Čína a Evropa udržovat vzájemný respekt, prospěch, dialog a spolupráci.
Západní a čínské pojetí světa se v mnohém liší: důraz na individuální lidská práva oproti těm sociálním, na pluralitu oproti efektivitě, světový pořádek garantovaný jednou velmocí oproti multipolárnímu uspořádání. Jsme podle vás odsouzeni ke střetu?
Říká se, že žádné dva listy na světě nejsou identické, a tak je to vnímáno všude bez ohledu na Západ či Východ. Je faktem, že země se liší přírodně-geografickými podmínkami, historií a kulturou, stadiem vývoje, společenskými systémy atd. Čínský národ se po tisíce let držel konceptu „harmonie v rozmanitosti“ a prosazoval výměny a úctu mezi civilizacemi. Světová hospodářská krize, epidemie covidu-19, klimatické změny a další globální výzvy nás opakovaně upozorňují na to, že lidstvo je společenstvím se sdíleným osudem.
Rozvoj Číny je rostoucí silou pro mír ve světě. Bez ohledu na to, do jaké míry se Čína rozvine, nikdy nebude usilovat o hegemonii a nebude se pouštět do expanze. Čína je odhodlána podporovat budování společenství se sdíleným osudem pro lidstvo a je ochotna spolupracovat s ostatními zeměmi při řešení globálních výzev.
Čína mírní slova o koronaviru a uvolňuje restrikce
