Novodobí mazlíčci. Chřestýši či pumy

„Na začátku roku 2019 bylo v Česku registrováno 173 tygrů, z toho čtyřicet se nachází v licencovaných zoologických zahradách, jež jsou členy Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Zbylých 133 tygrů je drženo v privátních chovech,“ řekla Právu Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES z České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

„Registrováno je 236 lvů (26 v zoo, zbytek v privátních chovech), 78 levhartů (z toho 35 v zoo, 43 u privátních subjektů) a 135 pum (pouze tři v zoo),“ dodala. ČR podle ní patří mezi chovatelské velmoci, v soukromých chovech je zde chováno velké množství druhů exotických zvířat včetně druhů chráněných.

Státní veterinární správa zase eviduje chovatele držící druhy vyžadující zvláštní péči, například jedovaté hady.

U českých chovatelů podle Petra Majera ze Státní veterinární správy najdete například 48 smrtelně jedovatých mamb, 236 chřestýšů, 200 kober a přes tisíc různých druhů zmijí. Na tisíce se počítají další nejedovatí hadi a ještěři, které si můžete běžně koupit ve specializovaných prodejnách.

Chov exotických zvířat a hadů má ale i odvrácenou tvář v podobě jejich častějších útěků. Jak upozornila Pavla Říhová, odpovědnost za zvíře nese vždy chovatel. I proto se často k nálezům exotických zvířat nikdo nehlásí.

Chov exotických zvířat a plazů se současně stává v Česku velkým byznysem. A nejen proto, že Češi jen za veterinární péči utratí více než dvě miliardy ročně.

Kromě oficiálních prodejů pod dohledem veterinární správy a dalších státních institucí totiž kvete i ilegální obchod s exotickými zvířaty, v němž se točí miliony.

Na černém trhu si můžete koupit cokoli. Vývar z tygra, vnitřní orgány dalších šelem, moučku z kostí, lví zuby, kůži. Za jeden tygří špičák lze podle expertů dostat sto až pět set dolarů, kožešina stojí až 20 tisíc dolarů.

Podle sociologů je zájem o chov exotických zvířat dán zájmem o přírodu, možnostmi se s jejich životem v privátním chovu seznámit, ale i snobismem. Mít dnes nádrž se žralokem nebo klec s živou pumou se občas stává znakem bohatství a možností.

Kdo si chce pořídit legálně exotické zvíře či jedovatého živočicha, kteří spadají do kategorie živočichů vyžadujících zvláštní péči, a chovat je bezpečně i vůči okolí, musí se řídit určitými podmínkami a jasně danými pravidly. Je nutné především vědět, jestli zvíře není chráněné úmluvou CITES, tedy Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Podle Říhové zvíře spadající pod úmluvu CITES lze koupit pouze s písemným dokladem o koupi, obsahujícím údaje o původu exempláře. Původ zvířat musí být jasný a legální.

Pokud jde o druh podléhající povinnosti registrace CITES či zákazu obchodních činností, koupě může být uskutečněna pouze s povinnými doklady. To je s registračním listem, resp. výjimkou ze zákazu obchodních činností, zvířata musí být individuálně a nezaměnitelně označena. Nabyvatel má poté 30 dní na to, aby koupi oznámil na příslušném registračním úřadě a nechal si exemplář přeregistrovat na sebe.

Další pravidla platí pro druhy vyžadující zvláštní péči. Chovatelské zařízení musí být schváleno Státní veterinární správou, aby bylo zaručeno, že chov odpovídá stanoveným podmínkám žití, zabezpečení chovu proti úniku zvířat, hygieny atd.

Z hlediska veterinárního dozoru je třeba mít povolení na chov všech zvířat patřících mezi tzv. druhy vyžadující zvláštní péči. Povolení vydává místně příslušná krajská veterinární správa (na tři roky s možností prodloužení).

Řada zvířat patřících mezi druhy vyžadující zvláštní péči zároveň patří mezi druhy podléhající CITES. Tato problematika spadá pod ministerstvo životního prostředí.

Krajská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou za rok zkontrolovat dodržování podmínek chovu (včetně chovu jedovatých hadů).