Článek
Den samizdatu stanovený na 12. října má být připomínkou vydávání nezávislých tiskovin vlastním nákladem v době totality a na památku 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatu, kteří v daný den roku 1988 dopisem adresovaným tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustavu Husákovi protestovali proti uvěznění křesťanského aktivisty Ivana Polanského.
Senát chtěl 27. duben
Senát, který novelu Sněmovně vrátil, usiloval o to, aby datum bylo stanoveno na 27. duben, kdy byl v roce 1978 založen Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), jenž se zastával vydavatelů samizdatu.
Senátní „vratku“ na plénu Sněmovny hájila senátorka Hana Kordová Marvanová, která proti novele a Sněmovnou vybranému říjnovému datu brojila už v horní komoře parlamentu. Na plénu Sněmovny upozornila na to, že Polanský vydal vlastním nákladem texty, v nichž dle Marvanové glorifikoval prezidenta klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa. Jeho režim za druhé světové války úzce spolupracoval s nacisty na deportaci Židů do koncentračních táborů.
Ne 12. října, ale 27. dubna. Senát vrátil Sněmovně zákon o významných dnech
Někteří poslanci následně argumenty Marvanové odmítli. „Paní senátorka se jako vždy v posledních letech mýlí,“ pustil se ostře do senátorky předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, jehož otec Václav Benda patřil k disidentům a zakladatelům VONS. Připomněl, že novela není o jen o Polanském, ale o všech vydavatelích samizdatu, kteří měli odvahu se ho zastat.
Marvanová si nenechala výpad líbit a naopak řekla Bendovi, že on se mýlí. Upozornila, že ona sama byla mezi těmi 92 vydavateli, kteří se Polanského v roce 1988 zastali.
Sněmovna senátní vratku zákona přehlasovala silou 135 poslanců ze 163 přítomných, proti nebyl nikdo. Potřeba byla nadpoloviční většina přítomných zákonodárců. Nyní předloha zamíří na stůl prezidentu republiky.
Důstojně odškodnit, nařídil Ústavní soud. Disident dostal od justice navrch pár tisíc
