Článek
Digitální model zobrazuje zemský povrch v digitálním tvaru a vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování. Běžně je využíván k analýzám terénních poměrů lokálního charakteru a rozsahu, například při projektování pozemkových úprav či plánování staveb. Novinář chtěl přitom na základě dat zkoumat dopady klimatické změny.
Novinář požadovanou částku nezaplatil a obrátil se na soudy. Jenže pražský městský soud i Nejvyšší správní soud neměly pro jeho žádost pochopení s tím, že požadovaný poplatek byl přiměřený vzhledem k extrémnímu množství požadovaných dat. „Průměrná cena dat za 1 km2 území činí 38 korun, a pořízení dat v rozsahu běžně využívaného území je tedy v možnostech každého občana,“ uvedl správní soud.
Novinář se poté obrátil na Ústavní soud a senát se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou dosavadní soudní verdikt zrušil. „Stěžovatel žádal o poskytnutí dat jako datový novinář pro účely analýzy možných dopadů klimatické změny k identifikaci sesuvů půdy v oblastech s nevhodným zemědělským hospodařením. Neusiloval o data pro své soukromé účely s cílem je využít v rámci komerční činnosti,“ připomněl Jirsa.
Expolicista znásilnil matku a zavraždil sousedku, zastání u Ústavního soudu hledal marně
„Role novinářů v oblasti ochrany životního prostředí a informovanosti o změnách klimatu je přitom významná. Stejně jako příslušníci novinářského stavu plní klíčovou roli „hlídačů demokracie“ v rámci kontroly veřejné moci, mohou obdobně významnou roli hrát i při informování veřejnosti o stavu životního prostředí,“ dodali soudci.
Soud upozornil, že model vznikl z veřejných peněz a není účelem poplatků vybíraných za jeho poskytování uhradit pořizovací náklady.
Případem se budou muset znovu zabývat správní soudy, které budou muset určit, zda a jaká částka je za poskytnutí požadovaných dat přiměřená.
Kvůli sporu o výpověď shodil u soudu starostu ze schodů, dostal podmínku
